Posts Tagged ‘planety’
ukázka učebního materiálu Astrologické školy pro statečné
ukázka učebního materiálu Astrologické školy pro stačné věnovaného planetám v astrologii a v horoskopu
http://dl.dropbox.com/u/11055164/PLANETY-UCEBNI-DOPIS-Astrologicke-skoly-pro-statecne.pdf
Rudhyar: Pluto, zkušenost hlubiny, prázdnota a znovuzaměření
Mnoho astrologů vidí v Plutu symbol materialismu nebo destruktivních a desintegrativních sil v akci. Z povrchního pohledu mají pravdu, přinejmenším ve většině situací naší doby. Ale taková interpretace neodkrývá esenciální charakter komplexního, univerzálního procesu, symbolizovaného planetou objevenou americkými astronomy. Plutonský proces představuje redukci všeho, co dosáhlo konce cyklu, na jeho esenci. Konec cyklu je tak zároveň momentem reintegrace. Díky tomu se Pluto zabývá možností znovuzrození, která přirozeně obsahuje to, co v užším chápání některých lidí představuje „smrt“.
Pluto však znovuzrození nezaručuje. Vztahuje se jednoduše k jeho předpokladům, ať už se jedná o umírající tělo, psychomentální rozklad osobnosti nebo celé kultury. Pluto se nezabývá tím, kam tento proces vede, jeho finálním výsledkem, ale tím, čím je nutno projít, aby se určitý druh výsledku mohl stát základnou novému životu na vyšší – nebo v tragických případech nižší – rovině postupné evoluce. Nedomnívám se, že Pluto představuje onu základnu, ta by se měla vztahovat k symbolismu trans-plutonské planety, kterou jsem pokřtil jménem Proserpina. Ale v plutonské aktivitě je možnost takové základny již zahrnuta, neboť vše, co se k Plutu vztahuje v osobním životě či životě národa, nechává vystoupit jeho esenciální záměr a pravdu.
MARS Z HLEDISKA MODERNÍ ASTROLOGIE
MARS V ASTROLOGII
Mars je první planeta naší sluneční soustavy, která obíhá kolem Slunce vně oběžné dráhy naší Země. Celým zvěrokruhem projde za dobu necelých dvou let, v jednom znamení zvěrokruhu tak zůstává přibližně dva měsíce. Pro svoji rychlost a červenou (ve skutečnosti oranžovou) barvu dostala tato planeta jméno po římském bohu zemědělství a války Martovi. Má dva měsíce jménem Fobos (Strach) a Deimos (Hrůza), objevené v roce 1877. Pozoruhodné však je, že dva Marsovy měsíce zmiňuje už Jonathan Swift v Gulliverových cestách vydaných v roce 1726 (Díll III. Cesta do Laputy…3. kapitola).
Mars bývá zobrazován jako mladý muž válečník, milenec bohyně Venuše. S astrologickou Venuší také spolupracuje, poslušně vykonává její příkazy, připraven dosáhnout toho, co Venuše ohodnotí jako žádoucí, nebo to co bylo Venuší zhodnoceno jako nepřátelské zničit, v případě, že se ono nepřátelské ukáže jako silnější, spasit se útěkem, prostě vzít nohy na ramena. V moderní astrologii Mars chápeme jako schopnost organického celku mobilizovat energii, nebo ji nahromaděnou, spontánně uvolňovat. Biologicky představuje Mars sílu svalů a sexuální vzrušení, z hlediska společensko-kulturního zastupuje Mars v moderní astrologii schopnost celku spolupracovat při dosažení společných cílů. Z pohledu humanistické astrologie na vývoj jedince v procesu individuace, oplývá Mars asertivitou, jejímž posláním je prosadit případně navzdory vůli společenství udržet individuální hodnotový systém Venušin. Za určitých okolností se však Marse může projevit jako egocentrická protispolečenská aktivita zbojníkova, nebo také jako zasvěcení se službě nějakému ideálu. To nás učí např. pověst o sv. Kryštofovi, původně loupežníkovi, který se po řadě dobrodružství dává do služeb Dítěte-Jezulátka. Zde už se dotýkáme transpersonální astrologie, kde Mars symbolizuje schopnost jedince vstoupit do služeb sil, prýštících z ultimativního Celku, nahlíženého jako Božství, nebo lépe jako Božskost.
Pavel Turnovský
SLUNCE, LUNA A JEJICH ZATMĚNÍ Z HLEDISKA MODERNÍ ASTROLOGIE
ZATMĚNÍ SLUNCE A LUNY
Vztah Slunce a Luny, Velkého a Malého světla hvězdopravců, je nanejvýš důležitou symbolickou matricí každého cyklického procesu. Jeho proměnlivost je vidět na obloze každý měsíc, který se nazývá synodický. V průměru trvá 29 dnů 12 hodin a 44 minut, ale tato doba se mění od nejkratšího synodického měsíce, který trvá pouhých 29 dnů 6 hodin 56 minut po nejdelší, trvající 29 dnů 19 hodin 33 minut. Počátek cyklu – NOVOLUNÍ – není přímo viditelný, vidíme až heliakický západ Luny vpodvečer následujícího dne, zpravidla 20 hodin po novu, Luna by měla být vzdálena 12° od Slunce a alespoň 10° nad obzorem.
Jediným okamžikem, kdy přesné novoluní můžeme spatřit, je zatmění Slunce. Ostatně od zatmění dostala ekliptika, myšlená dráha Slunce po nebi, své jméno, „ekleiptikos“ znamená řecky „týkající se zatmění“ Existují čtyři typy zatmění Slunce: částečné, prstencové, úplné a hybridní, kdy zatmění přechází z jednoho typu do druhého. Částečných je 35,3 %, prstencových 33,2%, úplných 26,7% a hybridních 4,8%. Proč dochází k zatmění? Slunce je přibližně 390krát větší než Měsíc, ale současně je od Země přibližně 390krát vzdáleno. Průměry světelných kotoučů na naší obloze jsou tak přibližně stejně veliké, nějaký půlstupeň úhlové míry. Za určitých okolností, když jsou za novoluní souřadnice Slunce a Měsíce stejné, nebo téměř stejné a k novu dochází do 18,5° od Dračí linie, zakryje Měsíc Slunce a brání tak jeho světlu dopadnout na zemský povrch. Pás totality – místa, v němž je zatmění Slunce pozorovatelné, se pohybuje od 0,2% po 0.5% povrchu Země. Jde o pruh široký až 250 km. V průměru se odehrají tři úplná zatmění během čtyř let, ostatní jsou částečná a prstencová. Pro zřídkavé výskyty na jednom místě bývalo úplné zatmění Slunce opředeno nimbem zlověstného znamení (omen) a často vysvětlováno tím, že drak (odtud název Dračí Hlava a Dračí ocas pro lunární uzle) se snaží Slunce pohltit. Většina z nás si pamatuje na průběh úplného zatmění Slunce z 11. srpna 1999 a může potvrdit, pokud ho viděla v plné totalitě, že se jedná o divadlo nepředstavitelné krásy. Krajina se na několik málo minut ponoří do zvláštního žlutomodrého světla, teplota klesne až o 20°, utichnou vzdušné proudy. Ač se úplná zatmění Slunce mají na jednom místě mají opakovat po 375 letech, skutečnost je jiná. Na území Čech mělo dojít v historických dobách pouze ke třem úplným zatměním. Za vlády knížete Svatopluka 29. října 878 a zejména 7. června 1415, tehdy přímo v druhý den Husova slyšení na koncilu v Kostnici, kde bylo ostatně také pozorovatelné a patrně přispělo k Husovu odsouzení. O zatmění 12. května 1706 zprávy nemáme, nejspíš bylo tak špatné počasí, že nebylo možné ho pozorovat. Příští zatmění spatří až naši potomci v roce 2135.
Zatmění Slunce mají svoji periodicitu a podle ní se třídí do Saros cyklů. Tento cyklus trvá 233 synodických měsíců, čili 18 roků 11 dnů 8 hodin. Zatmění Slunce, která od sebe dělí tato perioda, tak patří stejného Saros cyklu. Každý Saros cyklus začíná v polárních krajinách a postupuje k opačnému pólu. Délka Saros cyklů se mění. Nejkratší sestávají z 69 zatmění a trvají 1226 roků, nejdelší tvoří 87 zatmění a trvají 1551 roků. Každý Saros cyklus začíná a končí částečnými zatměními, k úplným zatměním dochází v jejich středu. Také délka zatmění kolísá. Úplné zatmění Slunce může trvat teoreticky až 7 minut 36 sekund, prstencové 12 minut 36 sekund. K maximu zatmění nedochází ve stejný okamžik jako k novoluní, rozdíly jsou řádově v minutách.
Zatmění Slunce patřící do jednoho Saros cyklu postupují po 18 letech 11 dnech a 8 hodinách západním směrem, ke každému dalšímu dojde přibližně o 120° zeměpisné délky západněji. (8 hodin = 120°). Teprve každé třetí zatmění se odehrává přibližně na stejné zeměpisné délce, ale v různých zeměpisných šířkách. Tomuto většímu cyklu se říká Exelimos neboli Trojitý Saros, trvá 54 roků a 33 dnů a jak jsme zjistili, má pozoruhodný význam v mundánní astrologii. Existují samozřejmě i delší periody. Heliotrop, při němž má centrální linie zatmění stejnou zeměpisnou délku, trvá 1 787 roků, Accuratissima při němž má centrální linie stejnou zeměpisnou šířku trvá 1 841 roků a Horologia, kdy dochází ke konjunkci Slunce a Luny ve stejný okamžik, trvá 3 310 roků.
Můžeme-li považovat úplné zatmění Slunce za jakési NOVOSLUNÍ, které udává hlavní duchovní i společensko-kulturní téma na další staletí, měly by se také tyto periody v mundánní astrologii vytěžovat.
Pavel Turnovský 2007, 2009
Více na: TransForMotor
VENUŠE Z HLEDISKA MODERNÍ ASTROLOGIE
VENUŠE V ASTROLOGII
V našem planetárním systému obíhá Venuše okolo Slunce mezi Merkurem a Zemí. Z pozemského pohledu se od Slunce nevzdálí více než 48°, proto v horoskopu bývá ve stejném znamení zvěrokruhu jako Slunce nebo ve dvou znameních vedlejších. Pokud ráno vychází před Sluncem, nazýváme ji Jitřenkou, pokud večer po Slunci zapadá, Večernicí. Po Slunci a Luně v úplňku je třetím nejjasnějším objektem na obloze. Její jasnost, východy a západy v největší elongaci (vzdálenosti od Slunce) poutají odjakživa pozornost lidí, básníků a umělců, jimž poskytuje inspiraci, také tvůrců a strážců kalendářů mezopotámských, prekolumbijské Ameriky a islámu. V její záři a cyklických vztazích vůči Slunci je třeba hledat kořeny jejího astrologického symbolismu.
Martina Lukášková: Neptunův vstup do Ryb
aneb
Člověk je schopen vytvořit jen to, co si dokáže představit.
S funkcí planety Neptun před nás vystupují mnohé otázky. Chceme-li si ujasnit, co v chodu lidské společnosti a životě jednotlivce Neptun znamená, musíme si na sebe nejprve pustit svět všednosti, nebo jak se v současnosti říká, „běžných“ přání, nadějí a úzkostí, než přistoupíme k ideám, vizím a fantazii obecně spojovanými s funkcí Neptuna. V humanistické a transpersonální astrologii funguje Neptun jako rozpouštěč saturnských jistot, bezpečí opakujících se procesů a příliš pevných vazeb. „Rozpouštění“ není samoúčelné, ale přispívá k proměně pohledu a rozvoji nových osobních i společenských možností. Zapojuje nás do celku většího, než jsme sami. Na rovině osobní se projevuje zvýšenou citovostí a silnějším prožíváním rolí osobních hodnot. Na společenské rovině se funkce Neptuna dá identifikovat s vytvořením iluze společného „my“. Nutnost neptunské změny je vyvolána osobní nespokojeností nebo sociální situací, která je vedená odpovídajícím idealistickým nadšením a cílem. Zážitek „my“, který zažíváme ve skupině, se kterou sdílíme nespokojenost či sociální situaci, umocňuje emoce. Jedinec není sám za sebe, ale zažívá pocit fungování za skupinu, které přísluší.
více na www.transformotor.cz
Dva pohledy na Urana v Beranu
O zatměních Slunce ještě jednou
Každé zatmění Slunce nebo Měsíce je příležitostí vyprášit kožich významu zatmění v astrologii. Je to pochopitelné: Great Gig in the Sky zasahuje všechny struktury astrologické praxe. Aby bylo možné lépe interpretovat zatmění je třeba si v nich udělat pořádek. Jak zatmění Slunce tak zatmění Měsíce se řadí do cyklů zvaných Saros, které byly znovuobjeveny astronomickou komunitou a díky výpočetní technice posledních let se v nich pořádný pořádek udělal. Výsledky nalezneme na stránkách NASA. V současnosti probíhají zatmění 39 saros cyklů. Read the rest of this entry »
Ukázka struktury saturnsko-uranského cyklu
Synodický vztah mezi bezpečákem Saturnem a buříčem Uranem je ukázkový pro studium dění na společensko-kulturní rovině. Cyklus sice začíná konjunkcí, ale o tom jaký projekt bude spuštěn za konjunkce, se rozhoduje už za poslední osminy předchozího cyklu.
Saturnsko-uranský cyklus, který začal v roce 1897 vyvrcholil opozicemi v letech 1918/20 a skončil další konjunkcí v roce 1942 lze ilustrovat například na vztahu mezi narůstajícím vypjatým nacionalismem Němců a Čechů. Tento cyklus se samozřejmě neomezuje pouze na toto jediné téma. V každém oboru lidského snažení by se vztah mezi konzervatismem a revolučností dal strukturovat podobně. Nezapomínejme, že nacionalismus bylo původně v první polovině 19. století pokrokové hnutí, které teprve v poslední třetině 19. století získalo rysy šovinismu a xenofobie. Ahlavně mějme na paměti, že Saturn a Uran symbolizují funkce a principy v každém organismu, v každém z nás. Read the rest of this entry »
JUPITER Z HLEDISKA MODERNÍ ASTROLOGIE
JUPITER
Jupiter je největší planeta naší sluneční soustavy. Patří do skupiny plynných obrů, je dvaapůlkrát hmotnější než ostatní planety. Zvěrokruhem projde za dobu necelých dvanácti let, v jednom znamení zvěrokruhu tak zůstává téměř rok. Jméno dostal podle hlavního římského boha Jupitera, původně boha čistého nebe a vesmíru, jemuž bylo podřízeno veškeré veřejné i soukromé dění. Z hlediska vývoje vědy je důležitý objev čtyř největších z jeho měsíců nezávisle na sobě Galileo Galileiem a Simonem Marinem v roce 1610. Šlo o první pozorování mimozemských měsíců, které také poskytlo argumenty pro obhajobu Koperníkovy heliocentrické teorie. Read the rest of this entry »
Rudhyar: PLANETY V ASTROLOGII
Planety v nativitě (mezi něž vždy počítáme i Slunce a Měsíc) představují základní funkce, jejichž působení je zjevné ve všech organizovaných systémech aktivity. Těmito systémy mohou být galaxie, sluneční soustavy, buňky a atomy, jakož i rostliny, zvířata a lidské bytosti. Všechny tyto systémy jsou organizovanými celky, a možná bychom měli užít spíše přídavného jména organickými (někteří spisovatelé říkají orgánovanými namísto organizovanými, chceme-li říci, že vesmír sám i všechny celky, z nichž se skládá, jsou „živými“ organismy. Pod pojem organizovaný celek, ne-li přímo organismus, můžeme zahrnout i národ nebo každou více či méně stálou a životaschopnou instituci. Read the rest of this entry »
PLUTON Z HLEDISKA MODERNÍ ASTROLOGIE
Pluton byl objeven v roce 1930 fotografickou cestou na základě předchozích výpočtů. V roce byl 2006 na mezinárodní astronomické konferenci v Praze přeřazen mezi trpasličí planety, v astrologii si však svoje místo i nadále zachovává. Zvěrokruh projde za 245 let, pro svoji výstřední dráhu zůstává v jednom znamení 12 až 30 roků a přibližně na 20 let se dostává blíž Slunci než Neptun. Toto poslední období „kosmické inseminace“ proběhlo v letech 1979 až 1999, nejblíže Slunci se ocitl v září 1989. Jméno dostal podle návrhu jedenáctileté anglické školačky Venetie Burneyové z Oxfordu. Hádés bůh temnot a podsvětí byl tak obávaný, že se Řekové báli vyslovit jeho jméno a tak ho nazývali Plútón – Bohatý (obilím a lidmi). Bůh to byl zasmušilý, neoblomný, tvrdě leč spravedlivě trestající, pán a dárce všech pokladů ukrytých v zemi, tedy i obilí. Read the rest of this entry »
NEPTUN Z HLEDISKA MODERNÍ ASTROLOGIE
Neptun je v současnosti poslední planetou naší sluneční soustavy uznávanou astronomy. Celým zvěrokruhem projde jednou za 164 let, v jednom znamení tak zůstává 14 let. Je to první planeta objevená matematickou cestou. Na základě odchylek v pohybu Urana byl objeven 23. září 1846 německými astronomy Gallem d´Arrestem. Na přelomu let 1612 a 1613 sice pozoroval Galileo Galilei dvakrát jeho konjunkci s Jupiterem, ale považoval ho nejspíš za stálici. Neptun dostal jméno po římském bohu, který splynul s řeckým Poseidonem, vládcem toků a moře, stvořitelem koní a dostihů. Odznak jeho moci, zlatý trojzubec, kterým probouzel mořské bouře a drtil skály, se stal i jeho mezinárodní astronomickou i astrologickou značkou. Read the rest of this entry »
URAN Z HLEDISKA MODERNÍ ASTROLOGIE
Uran je třetí největší planetou sluneční soustavy. Zvěrokruhem projde za osmesát čtyři let, v jednom znamení zůstává sedm roků. Je to první planeta, objevená v moderní době. I když byla pozorována nejspíš už dříve, 13. března 1781 ji objevil briský hudebník a astronom německého původu William Herschell, jehož jméno původně planeta nesla, než byla na návrh německého astronoma Johanna Bodeho přejmenována na Urana. Read the rest of this entry »
SATURN Z HLEDISKA MODERNÍ ASTROLOGIE
Saturn je druhou největší planetou naší sluneční soustavy. Je obepnut dvěma prstenci, tlustými pouhých několik set metrů, tvoří je úlomky ledu, prach, kameny a balvany nepříliš veliké. Prstence pozoroval už v roce 1610 Galileo Galilei, ale nedovedl odhalit jejich podstatu. Zvěrokruhem projde Saturn za dobu necelých třiceti let, v jednom znamení zvěrokruhu setrvává téměř dva a půl roku. Nese jméno hlavního římského boha, s nímž splynul řecký Kronos. Po porážce Titánů odešel Kronos do vyhnanství v italském Latiu, kde se stal spoluvládcem bájného krále Ianuse. Za jejich panování nastal Zlatý věk, na nějž lidé dodnes vzpomínají a do krajin bájné Arkádie touží se vrátit. Saturn ochraňoval přírodu, naučil lidi pěstovat ovocné stromy a vinou révu, dal jim také mravní řád. Štěstí oné doby připomínaly bláznivé svátky zimního slunovratu – Saturnálie. Read the rest of this entry »
CHEIRÓN (Chiron) Z HLEDISKA MODERNÍ ASTROLOGIE
Cheirón (nesprávně Chiron) objevený v říjnu roku 1977 je asteroid, který vykazuje rysy komety. Výstřední dráha ho přivádí v perihéliu mezi Jupitera a Saturna, v aféliu v době jeho objevení mezi Saturna a Urana, dnes už za hranice Uranovy oběžné dráhy. Zvěrokruhem projde přibližně za 50 a půl roku v jednom znamení zůstává dva až šest let. Read the rest of this entry »
SLUNCE Z HLEDISKA MODERNÍ ASTROLOGIE
Za pomoci horoskopů zkoumají astrologové život organických celků nebo organizovaných systémů aktivit, jimiž může být cokoli od atomů a molekul přes rostliny, zvířata, lidské bytosti a jejich společenství, planetu Zemi, sluneční soustavu, galaxii, až po vesmír – cyklokosmos. Astrolog nachází vzájemné vztahy v jakémkoli organizovaném celku přinejmenším mezi deseti funkcemi, respektive principy, které jsou ztělesňovány planetami, mezi než hvězdopravci odedávna počítají i Slunce a Lunu. Read the rest of this entry »