filosofie

seminář astrologie Mars a Venuše nejen v horoskopu 9. březen 2014

.
„Žít svou vlastní pravdu lze jen s jasnou vizí jednoty a se zkušeností opravdové lásky.“ Nancy Qualls-Corbettová
.
Jakmile se narodíme, podívá se porodník, porodní asistentka do míst našich třísel a určí pohlaví. „Maminko, je to holka. Maminko, je to kluk.“ Od té chvíle jsme holčičkami nebo chlapečky, dostaneme patřičné prádélko růžové či modré a těšíme se ze života. Náš rod je v rovině biologických znaků určen charakterem pohlavního orgánu. Volně pak přechází do roviny společensko-kulturní, kde jsme nazývání v přiděleném rodě a vychováváni dle toho, jak to mají holky a jak kluci. My sami máme povětšinou první vědomou zkušenost někdy ve školce, kdy si všimneme rozdílů a začneme vše jiné náležitě zkoumat. Ona pověstná hra „na doktora“ v sobě nese důležitý moment zvědomění, zda jsme se svým rodem určeným pohlavím ztotožněni. Může se to jevit jako banalita, ale ona to zas taková banalita není a naše rody stojí za pozornost. Vždyť kolikrát se v dospělosti sami sebe ptáme např.: „Jsem vlastně ženská/chlap, když tohle chci, takto se chovám či ono odmítám“. Nechceme zkoumat rovinu biologickou, ale chceme se opravdu zblízka podívat na rovinu společensko-kulturní, individuální, transpersonální a prozkoumat, jaké archetypové obrazy nás směrují v našem prožívání ženy a muže, jaké symboly a metafory používáme. Řečeno jazykem astrologie prozkoumat aspekty Venuše a Marse.
Jedním z mnoha důvodů našeho průzkumu je společně si ujasnit, do jaké míry jsme se přizpůsobili náboženským a kulturním principům patriarchátu a jaké obrazy přijali za své. Pronikne-li archetypální obraz do vědomí, zažívá člověk jeho zvláštní působení, které vzbuzuje úctu, bázeň a nezadržitelnou touhu. Začne nás formovat či destruovat, může nás také vnitřně sjednotit nebo rozklát. Příběhy, metafory a podobenství jsou prostředky, které evokují ve vědomí obrazy, a bombardují naše Já. Pohádky, jako příběhy k poučení, jsou tím nejsnáze dostupným příkladem. Princezna, dívka, Venuše se musí spojit s princem, mládencem, Marsem. Cesta ke spojení není rozhodně jednoduchá. Sňatek je pak spojením polarit, které ženství (princezna, dívka, Venuše) iniciovalo a přivedlo k plnému naplnění. Ženy jsou iniciovány Venuší stejně jako muži. Ženy pozvedá jejich femininní já a muže anima, ale bez toho, aby proto obě pohlaví něco podnikli (Mars-akceschopnost), by se tak nestalo.
Nastínili jsme základní pilíře našeho setkání a nezbývá, než vás pozvat zkoumat symboliku pěkně z oka do oka.

Jakmile se narodíme, podívá se porodník, porodní asistentka do míst našich třísel a určí pohlaví. „Maminko, je to holka. Maminko, je to kluk.“ Od té chvíle jsme holčičkami nebo chlapečky, dostaneme patřičné prádélko růžové či modré a těšíme se ze života. Náš rod je v rovině biologických znaků určen charakterem pohlavního orgánu. Volně pak přechází do roviny společensko-kulturní, kde jsme nazývání v přiděleném rodě a vychováváni dle toho, jak to mají holky a jak kluci. My sami máme povětšinou první vědomou zkušenost někdy ve školce, kdy si všimneme rozdílů a začneme vše jiné náležitě zkoumat. Ona pověstná hra „na doktora“ v sobě nese důležitý moment zvědomění, zda jsme se svým rodem určeným pohlavím ztotožněni. Může se to jevit jako banalita, ale ona to zas taková banalita není a naše rody stojí za pozornost. Vždyť kolikrát se v dospělosti sami sebe ptáme např.: „Jsem vlastně ženská/chlap, když tohle chci, takto se chovám či ono odmítám“. Nechceme zkoumat rovinu biologickou, ale chceme se opravdu zblízka podívat na rovinu společensko-kulturní, individuální, transpersonální a prozkoumat, jaké archetypové obrazy nás směrují v našem prožívání ženy a muže, jaké symboly a metafory používáme. Řečeno jazykem astrologie prozkoumat aspekty Venuše a Marse.Jedním z mnoha důvodů našeho průzkumu je společně si ujasnit, do jaké míry jsme se přizpůsobili náboženským a kulturním principům patriarchátu a jaké obrazy přijali za své. Pronikne-li archetypální obraz do vědomí, zažívá člověk jeho zvláštní působení, které vzbuzuje úctu, bázeň a nezadržitelnou touhu. Začne nás formovat či destruovat, může nás také vnitřně sjednotit nebo rozklát. Příběhy, metafory a podobenství jsou prostředky, které evokují ve vědomí obrazy, a bombardují naše Já. Pohádky, jako příběhy k poučení, jsou tím nejsnáze dostupným příkladem. Princezna, dívka, Venuše se musí spojit s princem, mládencem, Marsem. Cesta ke spojení není rozhodně jednoduchá. Sňatek je pak spojením polarit, které ženství (princezna, dívka, Venuše) iniciovalo a přivedlo k plnému naplnění. Ženy jsou iniciovány Venuší stejně jako muži. Ženy pozvedá jejich femininní já a muže anima, ale bez toho, aby proto obě pohlaví něco podnikli (Mars-akceschopnost), by se tak nestalo.Nastínili jsme základní pilíře našeho setkání a nezbývá, než vás pozvat zkoumat symboliku pěkně z oka do oka.

seminř astrologie Mars a Venuše nejeb v horoskopu

Seminář humanistické astrologie Mars a Venuše nejen v horoskopu

Pavel Turnovský: Metafora v astrologii

videozáznam přednášky proslovené na Eukarpie 2011

k zhlédnutí ZDE

Rudhyar: O astrologii v Rytmu celostnosti

Když ve stabilních společenstvích převládlo zemědělství a chov zvířat, začal ovládat roční cyklus, symbolizovaný a měřený kalendářem, rozsáhlejší souhrn aktivit. Tento cyklus (ustavený oběhem země kolem slunce) se přirozeně dělil na základě cyklických změn vzhledu měsíce – změn, o nichž se věřilo, že hluboce ovlivňují životní procesy (a dokonce později i rozvoj osobnosti).Astrologie se zrodila z kombinace větších a menších cyklů spolu s dalšími periodickými změnami noční oblohy. Sloužila pro interpretaci významu změn, který mohl být při psán ročním biologickým cyklům a později i cyklům delším, ve kterých vystupovaly jako ukazatele času i konjunkce a opozice planet, zvláště Jupiteru a Saturnu. Hodnota astrologie spočívá mimo jiné v tom, že umožňuje interpretovat cyklus bez apriorního předpokladu, že by jedna polovina cyklu byla negativní a druhá pozitivní. Opakující se cyklický vzorec je tvořen souhrou dvou sil, které se pokládají za stejně důležité; to, co se cyklicky mění, je jejich vztah.

Read the rest of this entry »

Martina Lukášková: Neptunův vstup do Ryb

aneb

Člověk je schopen vytvořit jen to, co si dokáže představit.

S funkcí planety Neptun před nás vystupují mnohé otázky. Chceme-li si ujasnit, co v chodu lidské společnosti a životě jednotlivce Neptun znamená, musíme si na sebe nejprve pustit svět všednosti, nebo jak se v současnosti říká, „běžných“ přání, nadějí a úzkostí, než přistoupíme k ideám, vizím a fantazii obecně spojovanými s funkcí Neptuna. V humanistické a transpersonální astrologii funguje Neptun jako rozpouštěč saturnských jistot, bezpečí opakujících se procesů a příliš pevných vazeb. „Rozpouštění“ není samoúčelné, ale přispívá k proměně pohledu a rozvoji nových osobních i společenských možností. Zapojuje nás do celku většího, než jsme sami. Na rovině osobní se projevuje zvýšenou citovostí a silnějším prožíváním rolí osobních hodnot. Na společenské rovině se funkce Neptuna dá identifikovat s vytvořením iluze společného „my“. Nutnost neptunské změny je vyvolána osobní nespokojeností nebo sociální situací, která je vedená odpovídajícím idealistickým nadšením a cílem. Zážitek „my“, který zažíváme ve skupině, se kterou sdílíme nespokojenost či sociální situaci, umocňuje emoce. Jedinec není sám za sebe, ale zažívá pocit fungování za skupinu, které přísluší.

více na  www.transformotor.cz

Dva pohledy na Urana v Beranu

charakteristiky období pobytu Urana ve znamení Berana Read the rest of this entry »

Rudhyar Planetarizace vědomí

Část první

V PSYCHOLOGICKÉM MODU

Kapitola l

UVOLNĚNÍ ZÁKLADONOSNÝCH MYŠLENEK

Filosofie, v ryze autentickém smyslu slova, je zkoumání základního

charakteru a důsledků lidské zkušenosti a, v nejobecnějším smyslu

tohoto pojmu, existence. Účel takového zkoumání se zdá být zřejmý. Má

umožnit lidským bytostem kolektivní a individuální rozvoj

jejich vrozené potenciality s největší možnou šancí úspěchu, totálního

štěstí anebo sebetransformace k vyšším rovinám naplnění. Read the rest of this entry »

Rev. L. Cassidy: Astrologie a katolický katechismus

Otec Laurence Cassidy je člen Tovaryšstva Ježíšova. Je profesorem a předsedou katedry filosofie na Saint Peter's College v New Jersey. Je autorem několika článku na téma slučitelnosti astrologického myšlení s křesťanskou vírou a zajímá se o implikace, které mají současná filosofie a metafyzika na astrologii a naopak. Read the rest of this entry »

Roman Jakobson: Čas v systému znaků

Krystyna Pomorska: Všechno, co jste řekl o roli času a prostoru ve vztahu k fonologii a gramatice, navozuje ještě širší problematiku vztahu mezi časem a jazykovými znaky, a nadto ještě téma času a jeho vztahu ke znakům vůbec.

Roman Jakobson: Nejpodstatněji a i nejinspirativněji snad položil otázku vztahu jazyka a času vynikající americký myslitel Charles Sanders Peirce (1839-1914). Ve svém systému tří znakových typů Peirce na jedné straně charakterizoval index a ikonu, které jsou oba postaveny na faktickém spojení mezi označujícím a označovaným. Index poukazuje od označujícího k označovanému na základe faktické blízkosti (věcné souvislosti, soumeznosti) obou, zatímco ikona poukazuje od označujícího k označovanému na základě faktické podobnosti mezi oběma. Na druhé straně třetí typ znaku, symbol na rozdíl od prvních dvou typů je postaven nikoliv na faktickém, nýbrž na zavedeném, dohodnutém, konvenčním spojeni mezi označujícím a označovaným. V protikladu jak k indexu, tak k ikoně, symbol podle Peircova učení není vůbec předmět, ale pouze rámcový zákon (frame-law), který umožňuje nejrůznější faktické kontextuální použití, tak zvané repliky (occurrences). V souladu s Peircovým systémem pojmů a termínů jsou jazykové znaky v podstatě symboly, které v sobě obsahují zároveň i prvky indexu a ikony. Read the rest of this entry »

Zdeněk Kratochvíl: Renesanční astrologie

Kritika astrologického předpovídání Read the rest of this entry »

Rudhyar: Můj postoj k astrologii

Astrologie – a mám zde na mysli zejména astrologii nativní, která se zabývá horoskopy lidských bytostí – je uměním objevovat smysl života jednotlivce a všeho, co se se odehrává během jeho života, nahlíženého jako celek od zrození po smrt. Astrologie by měla být považována za určité poselství, které vesmír předává tomu jedinci, kterému se podařilo plně navázat k vesmíru vztah, tak jako jednotlivá buňka těla se vztahuje k celku těla. Nativní horoskop vám pak ukazuje, jak využít nejlépe potenciality (možnosti), které vám celý váš život skýtá. Nativní horoskop je vzorec, který definuje individualitu vašeho života. Všechno v něm je pro vás to pravé, pokud přistoupíte na jeho bytostný význam. Astrologie vás pak může vést při objevování tohoto významu, při dekódování symbolické řeči nebes – ale jen tehdy, když ji jaksepatří používáte. Astrologie totiž není prediktivní věda. Read the rest of this entry »

André Breton o astrologii

Interview pro Astrologie moderne Jean Carteret a Roger Knabe

Ceníte si astrologie?

Astrologie je podle mého názoru vznešená a nesmírně krásná dáma, přicházející z takové dálky, že není možné, aby mne svým šarmem neokouzlila. V čistě fyzickém světě neznám jinou, jejíž šperky by mohly soupeřit s jejími. A mezi jiným se mi zdá, že chová jedno z největších tajemství světa. Škoda jen, že dnes – přinejmenším obecně – trůní na jejím místě prostitutka. Read the rest of this entry »

Roland Barthes: ASTROLOGIE

Zdá se, že roční rozpočet na „kouzelnictví“ je ve Francii zhruba tři sta miliard franků*. Stojí za námahu podívat se na astrologický týden kupříkladu v takovém týdeníku, jakým je Elle. V protikladu k tomu, co bychom od této rubriky mohli očekávat, zde nenajdeme žádný snový svět, ale spíše důsledně realistický popis přesně vymezeného sociálního prostředí, totiž prostředí čtenářek dotyčného časopisu. Jinak řečeno, astrologie – přinejmenším zde – vůbec není předehrou ke snu, nýbrž čistým zrcadlem, čistým ustavováním reality. Read the rest of this entry »

Alex Ruperti: K HOLISTICKÉMU, GALAKTICKÉMU POCHOPENÍ LIDSKÉHO OSUDU

Dámy a pánové, vážení kolegové,

jsem nesmírně rád, že jsem zase jednou v Praze a mohu se s vámi podělit o určité myšlenky související s astrologií, jimiž jsem se zabýval celý život. Doufám, že pro vás budou tyto úvahy zajímavé a podnětné.

V poslední době se hodně mluví o novém věku, věku Vodnáře. Mluví o něm dokonce i ne-astrologové, a přitom si nikdo neuvědomuje, že bez astrologie by nebylo vůbec možné mluvit ani o novém věku, ani o věku Vodnáře. To znamená, že astrologové jsou v dnešní době jedinými, kdo jsou schopni ucítit tep evoluce lidstva a informovat o tom, co se vlastně děje ve vztazích mezi Zemí, sluneční soustavou a celou galaxií. Právě proto neseme my, astrologové, obrovskou odpovědnost. Read the rest of this entry »

Rudhyar MEDITACE O EXISTENCI – ROZJÍMÁNÍ NAD BYTÍM

1. Existence (Bytí) je pohyb od přesně určeného souboru potencialit k jejich dokonalé aktualizaci.

2. Dokonalá aktualizace vyžaduje vzájemné ovlivňování a spolupůsobení každé potenciality se všemi potencialitami ostatními.

3. Při vzájemném ovlivňování mají původní kvality potencialit sklon porušovat své uspořádání, jejich charakteristický rytmus je poškozen. To pak rodí zmatek, utrpení a smrt.

4. Kde je zmatek, tam je nutno znovu nastolit čirost; kde je utrpení, tam je třeba znovu navodit integritu kde je smrt, vědomý a vítězný nový počátek musí přemoci entropii a nevědomí. Tímto vítězstvím se dosahuje nejhlubší potenciality ze všech, možnosti integrace. JEDNO, tady a teď – jako “JÁ”. Read the rest of this entry »

Jan Bělehrádek: ZÁKLADNÍ PRINCIPY HOLISMU V ŠESTI TEZÍCH

1/ Veškeré jsoucno je strukturováno, každá část je zároveň celkem.

2/ Celek je víc než prostý součet svých částí.

3/ Při úplné analýze celku na části musíme ještě předpokládat existenci něčeho, co je mimo tyto části.

4/ Části v pravém (= strukturovaném) celku se liší svými funkcemi vzhledem k celku i k sobě navzájem.

5/ Nové hodnoty se tvoří tam, kde se části spojují v pravý celek. Nová hodnota závisí na vnitřní povaze celku, vzniká a vyvíjí se účelně podle „plánu“.

6/ Celky mají určitý stupeň „vnitřní svobody“, který vzrůstá s postavením („výškou“) celku – od celků anorganických přes organické k duchovým.

DEVATERO HOLISMU Michael R. Meyer

1/ Holismus považuje všechny organické věci za celky, ne za slepence částí.

2/ Celky a jejich části se společně a vzájemně ovlivňují a mění.

3/ Každý celek má vlastní vnitřní řád nebo vzorec, zároveň je však i součástí širšího vzorce.

4/ Části jsou formovány a uspořádávány celkem. Celek je naopak závislý na spolupráci částí, které ho tvoří.

5/ Všechny celky jsou uspořádané a strukturované systémy, jimž je vlastní význam a záměr.

6/ Evoluce je neustálý růst složitosti částí a dává vzniknout rozsáhlé řadě celků od nejjednodušších k nejsložitějším.

7/ Holismus charakterizuje rozsáhlý proces evoluce jako stále narůstající. Proces je souvislý. Starší typy celků nejsou vyřazeny, ale stávají se počátečními body novějších pokročilejších vzorců.

8/ Opozice jsou smiřovány, vyrovnávány a harmonizovány celkem.

9/ Celek je větší než součet jeho částí. Celek je tvořivý; kdykoli se části spojí, aby utvořily celek, vždycky povstává něco, co je větší než části.

(Michael R. Meyer A Handbook for Humanistic Astrologer 1974, podle Jan Ch. Smuts
Holism and Evolution, 1927)

DESATERO STRUKTURALISMU – Zdeněk Justoň

1/ Celek je složen z identifikovatelných částí

2/ Každá část je považována za dále nedělitelnou

3/ Všechny části celku jsou navzájem propojeny

4/ Každé propojení (vztah) dvou částí je elementárním prvkem

5/ Systém elementárních prvků tvoří strukturu

6/ Změna jednoho prvku má za následek změnu ostatních prvků

7/ Každá struktura má svoji specifickou vnitřní kompozici

8/ Každý jev lze vysvětlit jeho strukturou

9/ Struktury obdobných jevů lze srovnávat a pracovat s nimi pomocí logických operací

10/ Povaha struktury je nevědomá