Posts Tagged ‘zvěrokruh’
Zvěrokruh – znamení Vodnáře
Zvěrokruh – znamení Kozoroha
Zvěrokruh – znamení Střelce
Dva pohledy na Urana v Beranu
Zvěrokruh – znamení Štíra
Zvěrokruh – znamení Vah
Zvěrokruh – znamení Panny
Zvěrokruh – znamení Lva
Zvěrokruh – znamení Raka
Zvěrokruh – znamení Blíženců
Znamení Blíženců je dvanáctina ekliptiky, do níž Slunce vstupuje 20. nebo 21. května. Síly dne a princip rozmanitosti nabývají největší převahy nad silou noci a principem jednoty. Blíženci jsou proměnlivým projevem na vztahy a komunikaci zaměřeného vzdušného živlu, neseného podle alchymické teorie vnitřní jarní vodou. Třetí krok každého cyklického procesu je věnován systematickému uspořádání dosavadních zkušeností a informací. Beranův ohnivý impulz, vytrysklý z hlubin univerzálního vědomí Ryb, tvarovaný a kultivovaný soustředěným Býkem, přebírají Blíženci a v podobě znalostí je dál předávají a rozšiřují. Kardinální znamení žijí, fixní znamení formují (tvarují) a užívají, mutuální znamení sdílejí. Read the rest of this entry »
Zvěrokruh – znamení Býka
Znamení Býka je ta dvanáctina ekliptiky, do níž Slunce vstupuje 20. nebo 21. dubna. Síly dne nabývá nezadržitelně převahu nad silou noci, na severní polokouli je jaro v plném proudu. Býk je stabilizujícím projevem živlu země, neseného podle alchymické teorie vnitřní jarní vodou. Druhý krok každého cyklického procesu je věnován soustředění. Proto je ohnivý Beranův impulz, vytrysklý z hlubin univerzálního vědomí (Ryby), Býkem zachycen, pak tvarován, kultivován a nakonec předán následujícím Blížencům, aby Býčí produkty šířili.
ŽIVLOVÁ PODSTATA ZVĚROKRUHU Z HLEDISKA ASTROLOGIE
Živlová podstata zvířetníkových znamení spolu s neustále se proměňujícím vztahem světla a tmy stojí v základech jejich interpretace a nalézáme ji u řeckých filosofů, inspirovaných kulturami Babylonu a Egypta. Již předsokratovští filosofové badali nad tím, jak vznikl kosmos a hledali jeho základní stavební prvky – elementy, živly, na než by bylo možné všechny formy hmoty redukovat.
Největší vědecká a filosofická autorita Aristoteles, dal živlové teorii logický řád. Podle Aristotela existuje první dvě základní kvalitativní dvojice (prakvality): teplo – chladno, vlhko – sucho, které vytvářejí svým mísení čtyři živly: oheň, vodu, vzduch a zemi, již vyplňují sublunární svět, zatímco pátý žível éter se vyskytuje pouze v nadměsíčním světě a ve světe dolním se projevuje jako světlo. Teplo a sucho vytvářejí oheň, chladno a vlhko vodu, teplo a vlhko vzduch, chladno a sucho zemi. Projevy těchto živlů jsou poznatelné smysly a uchopitelné rozumem. Živly jsou v kosmu seskupeny podle tíže, nejníže leží země, na ní voda, nad nimi vzduch a nejvýše směřuje oheň.
V astrologii existují tři mody těchto živlů: kardinální – základní, fixní – stálý a variabilní – proměnlivý. V zvířetníkovém cyklu se pak střídají živly a jejich mody.
Český hermetik Petr Kohout (Pierre de Lasenic) uchoval do našich dnů alchymickou tradici, podle níž jsou znamení přináležící jedné roční době, spojeny živlem vnitřním, který v té vnější trojici chybí. Jaro tak spojuje vnitřní voda, léto vnitřní vzduch, podzim vnitřní země a zimu vnitřní oheň.
Pavel Turnovský
