PAVEL TURNOVSKÝ ASTROLOGIE

Krystyna Pomorska: Všechno, co jste řekl o roli času a prostoru ve vztahu k fonologii a gramatice, navozuje ještě širší problematiku vztahu mezi časem a jazykovými znaky, a nadto ještě téma času a jeho vztahu ke znakům vůbec.

Roman Jakobson: Nejpodstatněji a i nejinspirativněji snad položil otázku vztahu jazyka a času vynikající americký myslitel Charles Sanders Peirce (1839-1914). Ve svém systému tří znakových typů Peirce na jedné straně charakterizoval index a ikonu, které jsou oba postaveny na faktickém spojení mezi označujícím a označovaným. Index poukazuje od označujícího k označovanému na základe faktické blízkosti (věcné souvislosti, soumeznosti) obou, zatímco ikona poukazuje od označujícího k označovanému na základě faktické podobnosti mezi oběma. Na druhé straně třetí typ znaku, symbol na rozdíl od prvních dvou typů je postaven nikoliv na faktickém, nýbrž na zavedeném, dohodnutém, konvenčním spojeni mezi označujícím a označovaným. V protikladu jak k indexu, tak k ikoně, symbol podle Peircova učení není vůbec předmět, ale pouze rámcový zákon (frame-law), který umožňuje nejrůznější faktické kontextuální použití, tak zvané repliky (occurrences). V souladu s Peircovým systémem pojmů a termínů jsou jazykové znaky v podstatě symboly, které v sobě obsahují zároveň i prvky indexu a ikony. Read the rest of this entry »