astrologické otázky

Pavel Turnovský Astrologická poradna

Potřebujete se poradit s astrologem
s dlouholetou praxí?
můžete se informovat a objednat ke konzultaci

v týdnu od 21. září 2020

Pavel.Turnovsky@gmail.com

Pave Turnovský astrolog

astrolog Pavel Turnovský

Rozhovor s Turnovským nejen o astrologii z roku 2012

Astrologovi Pavlovi Turnovskému kladla otázky Jana Šlégrová, šéfredaktorka časopisu Záhady života.
Už půl roku mi chodí varovné emaily, které radí, aby se lidé s přicházejícím 21. 12. 2012 doma zásobovali pitnou vodou, jídlem na několik měsíců, svíčkami, baterkami, kamny, teplými přikrývkami a tmavými závěsy, ručními filtry a dezinfekcí vody, atd. Mluví se o tom, že nastane absolutní tma a ticho. Žádné světlo, elektřina, ani možnost navázání komunikačního spojení. Podobného strašení jsme naposledy zažili v roce 2000. Vyhledala jsem proto uznávaného astrologa Pavla Turnovského (62), aby mi řekl, co v tento den obávané „apokalypsy“ slibuje postavení planet a jak se na obdobné varovné zprávy dívá on.
Pane Pavle, s příchodem nového roku se teď datum 21. prosince 2012 skloňuje ve všech pádech, web i tisk je plný vášnivých spekulací o proroctví Mayů, na které se neustále nabalují další a další možné katastrofy. Co na to říkáte?
Než se spolu pustíme do astrologie, nahlédněme k Mayské civilizaci. Když v roce 1520 vpadli do dnešního Mexika Španělé pod velením dobyvatele Cortése, mayská kultura už byla šest století v úpadku a pod okupací a vojenskou diktaturou Toltéků. Některé mayské kmeny se proto ukrývaly v nehostinné džungli, protože je tam nikdo nepronásledoval a žili v naprosté izolaci. Samozřejmě, že svůj kalendář i nadále používali, nejspíš však jeho kratší části. Problém je v tom, že nemáme událost zaznamenanou jak v jejich tak v našem kalendáři. Nemáme nic zásadního, čeho bychom se mohli chytnout a události na časových osách srovnat a porovnat, nemáme žádnou naprosto jistou korelaci, přesněji, máme těch korelací přes padesát a rozdíl v nich tisíc let.
Ale kde se tedy vzal ten obávaný datum 21.12.2012, v němž údajně Mayský kalendář končí?
V první řadě: mayský kalendář nekončí, neboť je cyklický, neustále se opakující, od nejkratších 20 denních po nejdelší, přes tzv. dlouhý cyklus, který trvá 5125 let a který nás právě zajímá. Korelace mezi mayským a křesťanským kalendářem se začaly vytvářet po zveřejnění drážďanského kodexu, jedné ze čtyř dochovaných mayských knih, v polovině 19. století. Nikde ale není psáno, že s koncem dlouhého cyklu prorokovali konec světa. To je pohled západního člověka, ne Mayů. Jejich myšlení bylo zcela odlišné tomu našemu, neboť jejich koncepce času byla cyklická, na rozdíl od té naší, která je lineární a tak má jak počátek, tak i konec.
V roce 1950 zveřejnili tři američtí vědci Goodman, Martinez a Thompson svoji korelaci, založenou na pokusu seřadit některé události mayské historie Moc se jim to, stejně jako mnoha dalším, nepovedlo. Když se jejich korelace podrobí zkouškou periodicky se opakujících astronomických událostí, ukazuje se, že jim to nesedí, neboť jim neodpovídá řada zatmění Slunce, která byla na Yucatanském poloostrově viditelná. Obavy, které jsou s tímto datem spojené, jsou podle mě založené jen na magii čísel, vypadá zajímavě, když v něm jsou jedničky a dvojky, ale nic víc.
Není mezi těmi padesáti výpočty alespoň jedno, které vám připadá, že by mohlo být spočítáno dobře?
Je. V osmdesátých letech minulého století se na přepočet Mayského kalendáře do křesťanského vrhli Češi bratři Vladimír a Bohumil Böhmovi z Kolína, a šli na to astrologicko-astronomicky. Každý, kdo se aspoň trochu vyzná v astronomii , ví, že se konjunkce planet periodicky opakují, např. vždy po dvaceti letech se opakuje konjunkce Jupitera se Saturnem. Böhmové identifikovali v Drážďanském kodexu takové periody a přiřadili je k známým astronomickým jevům, řídili se podle toho, co se běžně ve starých civilizacích pozorovalo a co tedy mohli i Mayové na obloze vidět a pozorovat. Výpočet bratrů Böhmů tedy není založen na přiřazování nějakých pofiderních historických událostí, ale na astronomických pozorováních, která jsou nezpochybnitelná. Podle bratrů Böhmů současný dlouhý cyklus mayského kalendář končí až 14.12. 2116 ve 23 hodin 12 minut světového času Jejich korelace zatím prochází všemi testy z těch padesáti korelací nejlépe, ale všichni lidé chybují a proto bych ani toto datum nebral za stoprocentní jistotu, spokojil bych se s 99 procenty a určitě bych v tomto datu nehledal žádný budoucí teatrální katastrofický scénář, natož Armageddon. Zkrátka skončí jeden mayský věk, a nastane druhý.
Díval jste se na jejich výpočet (14.12. 2116) z hlediska astrologa? Bude se dít v toto datum na obloze něco zvláštního?
Díval, samozřejmě, ale nic zvláštního se v ten den na obloze odehrávat nebude.
Vraťme se k letošku a 21. prosinci. Co konkrétně vidíte v postavení planet v tento den, v konstelaci pro celý svět?
Mnoho čtenářů asi nejspíš zklamu, ale z pohledu astrologa tam opravdu přímo v ten den není nic zvláštního. Je to běžný zimní slunovrat, což není nijak výjimečné, jak by se očekávalo. Je tam však zajímavá rozběžná kvadratura Urana a Plutona, ale ta probíhá už od jara letošního roku potrvá do jara roku 2015. Začátek tohoto aktuálního cyklu ale leží v polovině šedesátých let. Z astrologického pohledu bychom mohli říci, že veškeré zmatky na jedné straně a touhy po radikální změně na straně druhé, které kolem sebe vidíme už řadu měsíců, můžeme přiřazovat právě k tomuto postavení planet.
Jaké změny máte na mysli?
Toužíme po tom, aby staré odešlo, i když hluboko uvnitř nás to však stále zůstává, protože se změny bojíme. Aby ke změně, po které voláme, opravdu došlo, musíme jít až hluboko až do morku kostí, spálit za sebou mosty do minulosti, a vykročit. To ovšem neznamená zrušit minulost, ale naopak, řádně ji prozkoumat a poučit se z ní, což je něco jiného než se v ní topit.
Mluvil jste o tom, že toto období trvá už přes padesát let. Jak se to projevilo ve světě?
Mnoho lidí si myslí, že větší zájem o duchovno přichází právě teď. Ne. Za poslední dvě století proběhlo několik vln zájmu o „alternativní“ spiritualitu nepodvázanou církevními dogmaty. Lidé se netradiční spiritualitu začínali zajímat tehdy, když jim dosavadní duchovní představy přestávaly dávat uspokojivé odpovědi na jejich otázky. A tak se začali obracet k novým zdrojům informací a jiným filosofickým směrům, než jaké jim celý život předkládala církev a věda. V polovině šedesátých let za konjunkce Urana s Plutonem, v době hippies, lidé začali víc toužit po svobodě, chtěli říkat otevřeně svůj názor a oprostit se od ustálených pravidel, které jim předkládala společnost. Chtěli žít jinak, než jejich rodiče. Současně se vzrůstem zájmu o alternativní spiritualitu, stoupal i zájem o vědu a technický pokrok, prohluboval se materialismus a hedonismus. Další astrologicky zajímavé období začalo s Plutonovým periheliem, tedy s tím jak byl Pluton blíž Slunci než Neptun, v desetiletí okolo roku 1989 a končí za pár let v roce 2015, a pak budeme hodnotit a pečlivě vybírat, jaké jsou naše priority a kam se hodláme posunout dál.
A vaše předpověď?
Do roku 2015 se nacházíme na pomyslné křižovatce, měli bychom se rozhodnout, jakým směrem pokračovat, zda dál tím hédonistickým, nebo naopak sledovat linii netradiční péče o duši, jak se zrodila v polovině 60. let,nebo ty dvě polohy nějak spojit, aniž bychom tušili, co nás na té cestě čeká hned za rohem. Zažíváme projevy kvadratury Urana a Plutona, proto mluvím o křižovatce. Už teď postupně ztrácíme všechny životní jistoty a berličky, o které jsme se dosud opírali, ukazuje se, že to byly fetiše, modly, modely a vzorce upadlého myšlení, cítění a jednání. Bylo by dobré se konečně přestat přenášet řešení do hluboké budoucnosti, lidé by neměli tolik propadat katastrofickým věštbám, taková proroctví, jsou podle mě scestné,skutečnost se nenaplňuje teatrálně, bombasticky, ale plíživě, všedním šedivým způsobem.
Proč?
Protože se v nich nepočítá s novými zkušenostmi, chápeme je tak, jak nám to umožňují dosavadní zkušenosti, promítáme do něj naši přítomnou situaci, naše současné naděje i obavy.
Filosof a teolog Zdeněk Kratochvíl dával následující příklad. Kdyby v roce 1950 někdo věštil, že se v roce 1990 ocitnou sovětské tanky v západním Německu, lidé by si to vyložili tak, že bude další válka. Co se ale ve skutečnosti stalo? Německá demokratická republika se rozpustila na jednotlivé země, ty vstoupily do Spolkové republiky Německa a všechny sovětské vojenské posádky, včetně tanků, které se nacházely dosud na území východního Německa, se náhle ocitly na území Spolkové republiky Německo, tedy v „západním“ Německu.
Na přelomu 60. a 70. let, za kulturní revoluce a sovětsko-čínských pohraničních přestřelek, bylo populární proroctví, které tvrdilo, že v roce 2000 budou stát čínské tanky před Paříží. V roce 2000 sice čínské tanky Paříž nedobývaly, ale Evropa je zaplavena kontejnery (tanky) narvanými čínským aušusovým zbožím.
Proto říkám, že proroctví, ať je jakkoli formulované, má více významů, z nichž ty, které nás napadají jako do očí bijící nemusí být ty správné. Totéž platí i věštbách vážících se ke konci letošního roku, podobně jako k věštbám doprovázejícím tzv. Nostradamovo zatmění Slunce 11. srpna 1999, kde tím velkým králem děsu a povyku, sestoupivším z nebes, myslel podle mého názoru Michel de Nostredame nejspíš humbuk, který tehdy to zatmělé posvícení provázel.
A astrologie nemá s „věštěním“ nic společného?
Astrologie je pomáhající profese. Jde o pomoc rozhovorem nad horoskopem. Ten rozhovor se koná buď jako konzultace, nebo má písemnou podobu, ale i pak astrolog – česky hvězdopravec – očekává klientovu reakci. Jde tedy o hermeneutiku (nauku o způsobech výkladu nějakého textu, uměleckého díla, v našem případě horoskopu, a také o umění jak udržet v chodu rozhovor). V myšlení Paula Ricoeura jde o hlubinnou hermeneutiku, kde porozumění a sebeporozumění astrologa je založeno na jeho schopnosti vyznat se ve světě znaků, symbolů, metafor, archetypů a jejich obrazů, a tak dospět k porozumění a pochopení horoskopu, tak i k nalezení autentické životní orientace vlastní i klientovy. Astrolog hledá smysl života – metaforicky „zlato času“, pomáhá orientovat se ve složitých životních situacích, jde o umění navigace v životě.
Astrologie dokáže přesně předpovědět pozice planet a ostatních prvků s vysokou přesností do daleké budoucnosti, to ano. Jelikož je situace na nebi v řádu lidských civilizací neopakovatelná, nedisponují astrologové celkovou zkušeností jak tyto neopakovatelné situace vykládat, mohou jen předjímat nějaké trendy.
Proč se ale právě teď podle vás tolik mluví o blížící se apokalypse?
Je to pokračování všech předchozích „nevydařených“ konců světa. Není nutno chodit daleko do minulosti – vzpomeňme si například na rok 2000, kdy se lidé báli první vteřiny po půlnoci, že zkolabují počítače, nebo rok 1999, kdy došlo k úplnému zatmění Slunce, které se táhlo celou Evropou a předním východem až skončilo uprostřed vod Bengálského zálivu. Je to hysterie, které propadá snad jen postkřesťanský svět. Jednou za čas zkrátka potřebujeme být strašeni blížícím se hrozivým koncem, pocitem beznaděje, strachu ze zatracení, protože jsme si vědomi někde v koutku duše svých provinění, lží a zločinů. Lidé postkřesťanského světa si data blížící se apokalypsy vytvářejí často a rádi, a tenhle sadomasochistický kolotoč se tu roztáčel od dávných dob.
Vážně?
Ano, kdykoliv se blížilo nové století, nějaké zajímavé datum nebo neobvyklá astronomická událost, mluvilo se o konci světa. Nutno říci, že díky svému kalendáři žijeme v lineárním čase, víme, že kdysi došlo ke stvoření, a teď neustále vyhlížíme Apokalypsu, která s sebou přinese zúčtování za naše hříchy. Někdy to přece skončit musí. Takhle se snad jinde nepřemýšlí – všude jinde se mluví pouze o tom, kdyže končí jeden cyklus a začíná druhý. Až zas toto datum nevyjde, vymyslíme si další.
Některé zdroje mluví o tom, že s tímto datem souvisí i přepólování Země. Jak to jako astrolog vnímáte?
K přepólování Země už přece dochází a to postupně, magnetické póly se pomalu přesouvají, je pošetilost tvrdit, že k přepólování dojde během jediného dne. Na Zemi nic neprobíhá okamžitě, je to zdlouhavý proces. A elektrický proud? Vždyť užíváme střídavý proud, který „chvilku teče jedním směrem, pak se zastaví a teprve po chvíli teče opačným směrem, zas a znova a pořád dokola“, jak praví s nadsázkou můj kolega elektroinženýr.
Nezlobte se, ale myslím si, že lidé teď raději řeší možné vesmírné nebo globální tragédie, místo toho, aby řešili to, co je podstatné pro jejich každodenní přežití a přežití společnosti. Jde o určitý útěk do abstrakce, do duchovně nadýchaných mračných hradů a vzdušných zámků, místo aby přemýšleli, jak je možné, že i když pracují, tak jsou na tom stejně mizerně jako dřív, ne-li dokonce na mizině. Proč začínají chybět střední třídy, které tady byly vždy dokonce i za reálného socialismu a zůstávají jen lidé více či méně chudí, a naopak jen pár zbohatlých oligarchů. To je to, co by nás mělo právem děsit.
S tím souhlasím, ale vraťme se zpět k tématu. S jakými dalšími domněnkami o konci světa, nebo jeho zduchovění jste se ještě setkal?
Podobným nesmyslem, jako je přepólování ze dne na den, je kontakt Slunce s galaktickým rovníkem právě toho 21. prosince 2012. Musíme si uvědomit, že galaxie není koule jako Země, je to takový zploštělý chomáč cukrové vaty, z něhož trčí osamělé prameny. Je tedy velice těžké, ne-li současnými metodami nemožné určit, kudy přesně galaktický rovník leží. Galaktické souřadnice se už jednou změnily a změnit se tedy mohou znovu. Slunce se poblíž galaktického centra nachází v dnech zimního slunovratu každoročně. Navíc Slunce není bod, na obloze se jeví jako kotouč o průměru půl stupně, takže takový přesný kontakt s galaktickým rovníkem, by trval ne jeden den 21.12.2012, ale desítky, stovky let. Nejhorší je, že když se začne mluvit tzv. vědecky v duchovních oblastech. Většina lidí má vědu v úctě a tak když se nějaká potřeštěná hypotéza halí do přírodovědeckého hávu, bere jako fakt. Věda je přece vševědoucí a nikdy se nemýlí. Tak to ale není. Věda neustále vyvrací své omyly a staví nové a nové hypotézy, aby je znovu a znovu vyvrátila. Poznání považuje za dočasné, prozatímní.
Takže si myslíte, že k ničemu takovému nedojde?
To netvrdím. Může se najít nějaký fanatik, který se rozhodne stát se bohem a příležitosti tak významného dne se rozhodne svět, nebo aspoň jeho část, zničit.
Ještě se vrátím k některým mýtům, které…
Já vás na chvíli přeruším – existují mýty a báchorky. Mýty, jak poukázal antropolog Franz Boas, v sobě mívají reálné jádro, realitu, která už sice dávno není pravdou, ale zůstala v mýtu zakotvena, poodhaluje její prapůvodní podstatu. Stačí se jen podívat z jiného pohledu a její reálnost se může prokázat. Dám vám příklad. O jednom indickém městě* se tvrdilo, že leží na soutoku tří řek. Dvou fyzických, reálných a třetí neviditelné, duchovní. Při fotografování zemského povrchu z vesmíru se ukázalo, že je v těch místech ještě vyschlé řečiště, které nikdo na zemi nerozeznal, protože bylo příliš široké. Takže to co se bralo jako mýtus, nebyla báchorka, ale kdysi dávno fakt. To, co se nyní děje okolo roku 2012, je podle mě jen báchorka.
Proč si to myslíte?
Lidé, kteří mluví o roku 2012 v katastrofických scénářích, někde uvnitř cítí, že nežijí tak, jak by měli. Bojí se, že už to nestihnou napravit a tak uměle vyvolávají strach i v ostatních. Připomíná mi to jednu ženu, která v noci nemohla spát, a tak začala v domě bušit holí na zábradlí se slovy „když nemůžu spát já, nebude spát nikdo!“ Podobné je to podle mě i s rokem 2012. Chytlo se toho hodně lidí a neustále jich přibývá. Záměrně se vyvolává panika a ještě se na tom vydělávají obrovské peníze. Ale je na každém, jak s tou informací o blížícím se „konci světa“ naloží. Nejvíc mě na tom mrzí to, že se to halí do rádoby přírodovědeckých termínů a vysvětlení možného konce světa, i když sami vědci, přiznejme si, toho zatím o zániku vesmíru moc nevědí a nijak se svojí neznalostí netají.
S tím úzce souvisí i další otázka. Některé zdroje varují i před příletem mysteriózní planety Nibbiru, která obíhá Slunce v periodě přibližně 3600 let. Letos by se údajně měla přiblížit Zemi, hovoří se dokonce i o mimozemské civilizaci, která sestoupí na Zem.
To je opět problematické téma, protože se jedná pouze o hypotézy a tvrzení, na základě několika ne příliš dobře identifikovatelných zmínek v klínopisných tabulkách. Slovo nibbiru tam má několik významů. Čistě hypoteticky by mohlo jít o nějakou kometu, která má takto dlouho periodu. Problém je v tom, že nemáme jedinou doloženou zprávu o tom, že k něčemu takovému opravdu každých 3600 let dochází. Jediné zdroje, na které se můžeme v rámci psané historie spolehnout, jsou čínské zápisy, které sahají do 22 století př. n. l. což je dost dlouhé období na to, aby návrat planety Nibbiru dokázaly zaznamenat. A jak víme, že se to stane právě letos? Uznávám, že setkání s planetou Nibbiru je jedna z těch romantičtějších a exotičtějších možností, jak by letos mohl konec našeho světa přijít, nicméně si troufám říci, že ani této možnosti se lidé nemusí bát. Pátý element je nádherný film, ale je to přece jen fantasy.
Mnozí budou oponovat, že je datum správný.
Pak bych chtěl vědět, jak na to přišli. Kdo, z čeho a hlavně jak to propočítal do našeho kalendáře? Mluví o tom ještě jiná tradice? Co na to Číňané, hinduisté, muslimové, buddhisté? Lidé mají tendence věřit a neověřovat. To je velká škoda.
A jak se jako astrolog díváte na rok 2013? Bude jiný, než předchozí roky?
Jednou z mála astronomicko-astrologických jistot je, že během roku 2012 přešla královská hvězda Regulus, nejjasnější hvězda souhvězdí Lva, ze znamení Lva do znamení Panny. Do znamení Lva vstoupil Regulus v roce 157 před naším letopočtem,pobyl v něm tedy celých 2 170 roků. Rok 2013 by tak mohl být prvním rokem nového dvoutisíciletého věku, v němž lví drancování přírody přejde postupně v panensky racionální hospodaření . A nezapomeňme, že jedním z klíčových slov znamení Panny je soudnost.
Pak jsme tu měli červnový přechod Venuše přes Slunce. Naposledy proběhl tento tranzit v roce 2004, když jsme vstupovali do Evropské unie a podobné synchronicity bychom českých dějinách našli častěji. Například v roce 1518, když čeští stavové prodali při volbě římského císaře svůj hlas španělskému králi Habsburkovi Karlovi, přestože podle původních dohod se měl stát římským císařem náš král Ludvík Jagellonský. Po osmi letech při následném tranzitu Venuše přes Slunce se po smrti krále Ludvíka u Moháče Habsburkové usadili Ferdinandem I. na 400 let na český trůn a žádný z jimi daných slibů nebyl splněn.
Další zajímavost je, že po letošní přestávce opět pokračuje období, kdy během dvanácti po sobě jdoucích měsíců dojde zase k sedmi zatměním Slunce a Luny
Jaký může mít zatmění slunce a měsíce vliv na psychiku lidí? Je v tom nějaký rozdíl?
Při úplném zatmění Slunce dochází k viditelným změnám v přírodě. Vzpomínám na dokument o jednom klukovi, který létal v Jurských Alpách na paraglidu při zatmění Slunce v srpnu 1999. Těšil se, jak se na to zatmění podívá z výšky, že to bude jedinečný zážitek. Nemýlil se. Jakmile to úplné zatmění nastalo, zmizely vzdušné proudy a on měl co dělat, aby přistál a nezabil se. Aspoň můžeme lépe chápat, proč ptáci při zatmění slunce mizí z oblohy, a schovávají se někde ve stromech. Není to proto, že by si mysleli, že je noc, ale proto, že se jejich křídla nemají o co opřít.
Víme, že běžná novoluní a úplňky mají vliv na lidskou psychiku, V případě zatmění Slunce a Měsíce, což jsou zostřené novy a úplňky je tento vliv ještě silnější a astrologický význam dramatičtější. Podtrhuje ostatní vztahy v tranzitních horoskopech, to znamená, že zdůrazní krizové projevy rozběžné kvadratury Urana a Plutona. Dosavadní krize bude tedy pokračovat v neztenčené míře.
Jak se jako astrolog stavíte k otázce duchovna?
Potřeba transcendence (přesahování) a metafyziky, vztahování se k něčemu „věčnému“, je jednou ze základních potřeb člověka, o tom není dnes už pochyb a vytěsnění těchto potřeb se ukázalo nebezpečné. Spiritualita se vrátila oknem podobě ještě bizarnějších věr a hnutí než bylo dosud obvyklé. Vždycky mne zarazí, čemu všemu jsou lidé ochotni uvěřit. Proto by se měl každý starat o to, aby nebyl klamán a manipulován, zotročen a vykořisťován nejen světskou, ale ani duchovní mocí. Spiritualita by měla být individuální a privátní. Všichni volají po transformaci, ale to slovo je už vyprázdněné, je to mrtvá metafora, málokdo ji chce ve finále uskutečnit, natož pro ni něco obětovat. Teď je v duchovních kruzích módou mluvit o tom, jak se v roce 2012 lidé mění a změní, ale ono se to samo neuskuteční, je třeba pro to něco dělat. Proroci bývají často falešní, kdo 22. prosince 2012 vykřikne „Král je nahý!“?
Nějaká moudrost na závěr, co byste poradil čtenářům, až se zase někdy budou bát konce světa?
Vzpomeňte kolik prorokovaných konců světa už lidstvo přežilo. Přežije i tenhle. Je tu ale nebezpečí, že jsme už za hranou, neboť ke konzumnímu způsobu života se hlásí už i Číňané, a lidská sebedestrukce je nezvratná. Na poli hospodářském a politickém to bývá vidět zřetelněji. Na poli tzv. duchovním je situace nečitelná, duchovno je totiž skvělý obchodní artikl. Proto si připomeňme slova Džiddú Kršnamúrtiho: „Pravda je země, v níž nevedou vyšlapané stezky.“ Někdo vás může přivést pouze na její okraj. Dál už musíte sami.
* To indické město na soutoku tří řek je Prajágrádž – Prajága dnes Ilahábád. Leží na soutoku Jamuny, Gangy s mytologickou Sarasvatí.

Alex Ruperti: Smysl humanistické astrologie

ALEXANDER RUPERTI: SMYSL HUMANISTICKÉ ASTROLOGIE

Jsem nesmírně rád, že jsem zde v Praze a že mám možnost podělit se s vámi o závěry mnohaletého přemýšlení o tom, co vlastně je astrologie, nebo spíš čím by astrologie mohla být, kdyby astrologové měli větší představivost a opírali se více o nejnovější astronomické objevy, namísto toho, aby se snažili přenést do dnešních dnů starobylé formule, které v minulosti sice měly svůj význam, avšak dnes pro nás nemají stejný tvůrčí potenciál.

Dostalo se mi velké cti, že jsem znal vynikajícího člověka jménem Dane Rudhyar, s jehož prací jsem se poprvé setkal v roce 1936. Jeho dílo zásadně změnilo můj život a mé chápání toho, proč jsme na světě. Déle než půl století jsem se setkával s Danem Rudhyarem a vyjádřením jeho myšlenek, které se pokoušely pomoci nám porozumět smyslu přechodného údobí, kterým lidstvo v současnosti – bohužel ve velmi nevědomém stavu – prochází. Domnívám se, že za toto nevědomí neseme ve velké míře odpovědnost my, astrologové, jejichž úlohou v minulosti bylo ozřejmovat to, s čím se společnost kdykoli ve své minulosti musela střetnout. Read the rest of this entry »

Astrologie hledá živé metafory – rozhovor s astrologem Pavlem Turnovským pro časopis Dingir

ASTROLOGIE HLEDÁ ŽIVÉ METAFORY

nezkrácená verze

Rozhovor s astrologem Pavlem Turnovským vedl pro časopis Dingir Vojtěch Tutr.

Souvislost mezi postavením nebeských těles a ději na zemi a v životě lidí je tzv. akauzální. Přičemž údajně není ani čistě symptomatická. Můžete tento vztah nějak přiblížit?

Astrologie v humanistické a transpersonální verzi srovnává neustále se proměňující vztahy vybraného souboru nebeských těles s neustále se proměňujícími situacemi v životech lidí. Vztahy mezi oněmi nebeskými tělesy, které se cyklicky proměňují a periodicky v příslušných rytmech opakují, stojí v základech měření času a kalendářového umění, jež pěstovaly a pěstují a jimiž se řídily a řídí všechna lidská společenství. Astrologie tak vnáší do našeho lineárního pojetí času čas cyklický, čas mytický, čas symbolický.

Jako reakce na jméno planety se astronomovi a astrologovi vynoří v myslí odlišné obrazy, rozdílné metafory a proto nemám potřebu překládat slovník astrologie do slovníku přírodních věd. Astrologie podává jiný popis světa než astronomie a jiné přírodní vědy a nečiní si nárok na privilegovanost svého slovníku. Víme dobře, že stejně jako fyzikální zákony ovlivňují naše životy i pravidla a vzorce myšlení, cítění a chování, které v onom fyzikálním světě vytvářejí virtuální prostor, v němž se lidé a tedy i astrologové pohybují. Jsem si vědom toho, že věda pracuje v současnosti s jedenácti vícenásobnými rozměry, přičemž naše smyslové jevy jsou omezeny na čtyři rozměry našeho běžného časoprostorového světa a navíc existuje asi tucet teorií kauzality, v některých z nich hrají roli i paralelní vesmíry. Proto otázku zda existuje nějaký kauzální vztah mezi postavením nebeských těles a situací v životě lidí nechávám zcela pragmaticky otevřenu do budoucnosti. Astrologii nepovažuji za exaktní přírodní vědu a proto nemám důvod testovat její validitu verifikačními a falzifikačními metodami přírodních věd. Read the rest of this entry »

Rudhyar: Minimální požadavky na praxi astrologie

Pokus o formulaci minimálních požadavků na praxi nativní astrologie

Dane Rudhyar

Výrazný vzestup zájmu veřejnosti o astrologii během posledních několika let zintenzívnil společenské a psychologické problémy, které byly v oblasti astrologie vždy přítomny, avšak v danou chvíli je zapotřebí brát je vážně v úvahu. Jsou nabízena různá řešení, z nichž některá mohou vytvářet nové a ještě rozsáhlejší a hlubší problémy. Tato problematika má všeobecný význam, neboť přesahuje astrologickou praxi a dotýká se základního vztahu mezi svobodou jedince, nezbytnou pro demokratickou společnost, a oprávněnými obavami jakékoli organizované komunity o osobní blaho jejích členů.

Read the rest of this entry »

Pravidla a svoboda – symboly Saturnovy

Vážení přátelé,
dovoluji si vás oslovit s nabídkou vskutku pionýrského semináře pod vedením Ph.D. Františky Jirousové a Martiny Lukáškové.

http://www.transformotor.cz/wp/pravidla-a-svoboda-zkoumane-na-zaklade-symbolu-saturna-ph-d-frantiska-jirousova-a-martina-lukaskova/

Téma semináře je: Pravidla a svoboda zkoumané na základě symbolu Saturna, opřené o filosofickou četbu a astrologickou praxi.
Chcete-li se s námi pustit do hledání souvislostí a to nejdříve na rovině symbolické a pak si vše přenést do astrologické praxe, která může sloužit k sebepoznání či rozšíření astrologických dovedností, jste vítání. Možnost studia – prezenčně nebo dálkově ovšem v přímém přenosu po skypu!!!
Nebojte se, nároky na znalosti studentů jsou minimální. Rády se potkáme s vaší chutí a zvědavostí, nic víc není třeba. Od toho zbytku jsme tu my dvě, abychom vám vše srozumitelně podaly a vysvětlily.
Za sebe mohu říct, že s Františkou jsme se potkala v naší škole, neb je bývalá studentka Astrologické školy pro statečné. Krom toho, že to je prima žena, jsem nemohla nepovšimnout jejího hlubokého zájmu o astrologii, který u ní převážil ze zájmu o astrologii do profesní podoby.

Františka Jirousová: frantiska.j@centrum.cz
Martina Lukášková: astrologMarLuk@seznam.cz

Pavel Turnovský: Metafora v astrologii

videozáznam přednášky proslovené na Eukarpie 2011

k zhlédnutí ZDE

ASTROLOGICKÉ OTÁZKY 2

ASTROLOGICKÉ OTÁZKY 2

Ptá se astrolog Pavel Turnovský. Odpovídá astroložka Martina Lukášková.

Otázky, které položila Martina Lukášková Pavlovi Turnovskýmu naleznete na:ASTROLOGICKÉ OTÁZKY NA TRANSFORMOTORU

Jak se díváš na délku astrologického rozhovoru a na jeho častost?

Jsou opakovaná setkání nad horoskopem vždy nutná, aby se došlo k nějakému posunu, nebo je to někdy jen manévr, jímž se zastírá vykořisťování klienta materiální či duchovní?

Ve své praxi si držím maximálně dvouhodinovou konzultaci. Obvykle mám konzultace v rozsahu hodinu a půl. Pod hodinu se nedostanu a nad dvě hodiny nechci jít. Důvodem mi je forma konzultace. Je třeba dát druhé straně přiměřeně času na popis své situace, na otázky a zmapování terénu, který dotyčného zajímá. Pak je tu čas na samotnou konzultaci a doplňující otázky. Mám zkušenost, že víc jak dvě hodiny (nejlépe hodinu a půl) člověk nepotřebuje. Delší sezení mají tu nevýhodu, že nashromážděných informací je tolik, že může dojít k určitému „přesycení“ a hlavní impuls toho, že se člověk ve své situaci zorientoval, se rozmělní a vyprchá.

Četnost sezení záleží na otázce, s kterou lidi přichází. Pokud se někdo chce poradit o vztahu, práci či prožívaném období, obvykle stačí jedna až dvě konzultace s tím, že dotyčná či dotyčný přijde zas, až bude potřebovat. Je-li dotaz složitější, to znamená, že se například člověk chce zevrubně něco zkoumat, mohou být setkání častější. Myslím, že pět setkání však nepřekročí. Rozhodně není vhodné chodit k astrologovi, kvůli všemu, co se mi šustne.

Opakovaná setkání jsou nutná, potřebuje-li je člověk na horoskop, nebo nestihne-li se probrat potřebný materiál během astrologické konzultace. Astrologická konzultace není psychoterapie v pravém smyslu, proto si myslím, že k vykořisťování klienta nedochází, pakliže si astrolog nehraje na nějakého „borečka přes vědění“ či gurua. Chce-li však člověk přijít něčemu na kloub pomocí astrologie a stanoví si spolu s astrologem takovou zakázku, je pak možné přijít několikrát na konzultaci. Na terapii chodíme v okamžiku, kdy si potřebujeme něco ujasnit, odžít, prozkoumat, urovnat… Je to procesní technika, která potřebuje více sezení. I ta jsou však psychoterapeutem limitována na nějaké konkrétní dohodnuté časové období, které není překračováno. Takže k vykořisťování by docházet nemělo. Možná svým dotazem narážíš na hýčkání si lidí, podporování jejich sklonu využívat konzultace k vlastnímu obohacení či pocitu, že mám moc. Ano, to se děje. Osobně mi průprava v psychoterapii pomohla opírat se o standarty, které mne včas upozorní na nutnost zareagovat a člověku na horoskop vysvětlit, že další konzultace by k ničemu nevedly.

Astrologická škola

Astrologická škola pro statečné

ASTROLOGICKÉ OTÁZKY 1

ASTROLOGICKÉ OTÁZKY 1

Ptá se astrolog Pavel Turnovský. Odpovídá astroložka Martina Lukášková.

Řada astrologů odchází k jiným oborům, protože mají pocit, že v astrologii nevidí okamžité výsledky. Jaký je tvůj názor?

No, jo. Astrologie nenabízí okamžité výsledky. Je to jazyk a ten také nedokáže zhmotnit to, o čem promlouvá. Dokáže přinést popis, ale skrytý význam hovoru si každý musí najít sám. Astrologický jazyk dokáže přinést metafory, které mohou inspirovat či provázet životem. Astrologické symboly nejsou nějakými předměty, nejsou hmatatelné. Pokud něco popisujeme, směřujeme svou řeč od konkrétního symbolu k posluchači, který si může v dialogu s námi, astrology, uvědomit ony pro sebe důležité ale navenek skryté významy. Astrolog se zabývá cykly a tím pádem si uvědomuje, že popisuje proces. To, co považujeme za nedostatek okamžitých výsledků, je naše neochota hledat souvislosti vlastního životního příběhu. Na druhou stranu prvek náhody, který hraje v životě všech živých tvorů velkou roli, z horoskopu nevyčte žádný astrolog.  Astrologie nabízí pohled na životní fáze konkrétního člověka. Už to je dost! Zmapovat místo, kde se nacházím je přeci dostatečný „výsledek“.

Klienti však často očekávají, že astrolog jim nabídne nějaký praktický návod, řešení, ono Černyševského ba dokonce Leninovo: „Co dělat?“. Je humanistickému astrologovi možné být návodný?

Být návodný? Chápu-li správně, měl by astrolog dávat rady. To je možné, ale určitě by je měl uvést větou: „Kdyby byl na vašem místě, tak… Být ve vaší situaci, tak bych se zařídil následovně.“ Prostě dbát na to, aby měla druhá strana vždy prostor na samostatné zvážení eventualit a na vlastní rozhodnutí. Nelepší je, aby si člověk s astrologem díky přímému rozhovoru uvědomil to, co hledá a vyslovil to sám nahlas. Není nad zkušenost, když si na „věci“ přijdeme sami. Astrologická konzultace tomu může opravdu notně pomoci.

Astrolog by měl evokovat v druhém schopnost otevřít se možnostem a na chvíli se zbavit strachu ze změny. Měl by člověka doprovázet na cestě zmatení, rozpaků a obav. Na této cestě by mohl astrolog být nenahraditelným partnerem, který nabádá druhé na základě vlastního příkladu k neustálému vztahování se k celkům větším, ale i k poezii každodennosti, která je-li žitá tady-a-teď je hudbou multiverza a inspirací k tomu, být hotov postavit se změnám.

Astrologickou otázku, kterou položila Martina Lukášková Pavlovi Turnovskému naleznete na

http://www.transformotor.cz/wp/astrologicke-otazky-1/