Alex Ruperti: K HOLISTICKÉMU, GALAKTICKÉMU POCHOPENÍ LIDSKÉHO OSUDU
Dámy a pánové, vážení kolegové,
jsem nesmírně rád, že jsem zase jednou v Praze a mohu se s vámi podělit o určité myšlenky související s astrologií, jimiž jsem se zabýval celý život. Doufám, že pro vás budou tyto úvahy zajímavé a podnětné.
V poslední době se hodně mluví o novém věku, věku Vodnáře. Mluví o něm dokonce i ne-astrologové, a přitom si nikdo neuvědomuje, že bez astrologie by nebylo vůbec možné mluvit ani o novém věku, ani o věku Vodnáře. To znamená, že astrologové jsou v dnešní době jedinými, kdo jsou schopni ucítit tep evoluce lidstva a informovat o tom, co se vlastně děje ve vztazích mezi Zemí, sluneční soustavou a celou galaxií. Právě proto neseme my, astrologové, obrovskou odpovědnost.
Význam lidského života totiž netkví pouze v drobných osobních záležitostech, neboť člověk je součástí lidstva, které má v dnešním vesmíru sehrát svou úlohu. A jsou to právě astrologové, kteří s pomocí astronomů jsou schopni uskutečnit na obloze určitá měření a pozorování a zároveň jsou schopni poukázat na to, že právě procházíme určitými přechody- tranzity obrovského významu, což znamená, že lidstvo dospělo na konec jednoho svého věku.
Každý z nás by se měl stát odpovědným za to, jak se svým životem naloží. Nejde jen o to, zjistit, kdo jsem, ale také proč jsem na světě a proč jsem tady právě teď a jakou úlohu mám sehrát v osudu celého lidstva. Bohužel, jen málo astrologů se zabývá tímto obrovským úkolem a výzvou pro život jednotlivce. Omezujeme se na své biologické a kulturní potřeby a touhy, jako kdyby jen ony znamenaly život. Jenže na světě jsme proto, abychom tu splnili úkol, nikoli jen pro zábavu nebo abychom hledali nějaké umělé či povrchní formy štěstí. Úkolem astrologů by mělo být vyvolat v každé osobě, které k astrologovi přijde na konzultaci, hlubší uvědomění si významu vlastního života. Taková osoba by měla dojít k lepšímu poznání toho, kým vlastně je a jak má naplnit svůj úděl.
Mám pocit, že existuje jen velmi málo astrologů, kteří si uvědomují nesmírný význam toho, co tu právě vysvětluji. Proto se snažím vzbudit váš zájem o tuto hlubší dimenzi astrologie, jež by měla být vždy přítomná, aby nám pomohla zjistit, jaký by to, co právě děláme, mělo mít význam, neboť všechno v horoskopu představuje jenom potenciál, nic není dopředu rozhodnuto, nýbrž existuje spousta možností. Jenom na člověku záleží, jestli se tyto potenciality naplní nebo nikoli. Astrologické cykly vám dávají časový rozvrh, podle nějž lze určit, kdy se určité záležitosti dají nejlépe uskutečnit. V astrologii však neexistuje nic předurčeného ani žádná předurčená konkrétní událost. My jako lidé jsme jen malá součást toho, s čím se setkáváme v naší životní situaci. Opačným pólem v každé situaci je společnost a my nemáme žádným způsobem možnost kontrolovat či řídit tuto společnost či to, co učiní nebo hodlají učinit síly kolektivu. My se s nimi můžeme pouze střetnout a jednat v souladu s tím, co se od nás požaduje v rámci hlubší dimenze našeho života.
Takže je velmi důležité, aby astrologové byli nejen intelektuály, kteří prostudovali astrologické a psychologické spisy, kteří mají spoustu informací a receptů ohledně toho, co by to či ono mohlo znamenat v tradičním způsobu chápání života. My astrologové máme odpovědnost za to, abychom byli živými příklady toho, co by měli uskutečnit všichni, tzn. pracovat společně na vybudování nových podmínek na této planetě, tak, aby život měl cenu pro všechny lidské bytosti. Je to nejen otázka toho, že potřebujeme nový způsob myšlení a nazírání spousty rozličných záležitostí, potřebujeme přemýšlet i o věcech, jimiž se spousta lidí vůbec nezabývá. Potřebujeme se zbavit ekonomicky utilitárních přístupů k životu, zaměřit se na hlubší vrstvy a věnovat jim mnohem více času. Astrologové by se tedy měli zabývat kvalitou bytí a o tomtéž by měli přesvědčit své klienty. Měli by umět klientům nabídnout informace o tom, že existují věci, které klienti zatím nedělají nebo je mohou dělat, že všechny jejich takzvané problémy vyplývají pouze z toho, že svá přání omezují jen na umělosti či povrchnosti a že o těch pravých přáních se nikdy nemluví.
Astrolog je jedinou osobou, která může doopravdy vědět, jak se lidstvo vyvíjelo během staletí. Nejsme všichni na stejných stupních vývoje, pokud jde o uvědomění si a pochopení nejzákladnějších věcí. Všichni však hledáme stejný cíl, jenže ne všichni se nacházíme na stejném stupni porozumění tomu, co hledáme. To je také důvodem, proč by astrolog měl interpretovat horoskop svých klientů na různých úrovních, podle toho, kam oni sami umisťují svou skutečnost. Ve funkční realitě, kterou jsme vytvářeli během posledních padesáti let, existují nejméně čtyři základní stupně, na nichž lze interpretovat horoskop. Planeta bude měnit svůj význam podle stupně, na jejímž stupni dokážete její funkce rozpoznat. Horoskop je totiž pouhým grafickým znázorněním toho, co máte k dispozici, aby byl váš život plnější. Zvenčí na vás nejsou kladeny žádné požadavky, je tu však otázka vlivů a otázka naplnění vesmírných zákonů a to všechno je přístup, který dnes, zdá se, vyšel z módy. Dokonce i vědci si uvědomují, že jsme součástí vesmíru, který vidíme. Zamyslete se na chvíli nad těmito slovy – jsme účastníky vesmíru, nikoli jeho popisovateli či nezaujatými pozorovateli, jak se dříve říkávalo. My jsme účastníky a vyjádřením toho, co se děje, a děje se to skrze nás a skrze naše lidské vlastnosti se můžeme účastnit tohoto úžasného univerzálního procesu, který se děje kolem nás. A to je ta hlubší dimenze lidského život, o níž by astrolog měl informovat své klienty.
Čtyři úrovně – slovo úroveň se mi příliš nelíbí, ale zde jsem omezen jazykem. Možná bychom měli hovořit o čtyřech různých způsobech nebo významech, způsobech, jak odpovědět na svět, způsobech, jež je třeba zvážit a brát v úvahu. Jsou to: zaprvé biologický způsob, to znamená naplnit naši instinktivní potřebu po zachování sebe sama, mít dostatek jídla a přístřeší a také pokusit se, podobně jako zvířata, mít své vlastní teritorium s příslušnými hranicemi, které si člověk může vyhradit jen pro sebe. Toto je úroveň, na níž žili naši předkové. Byla to úroveň, než se lidskost rozvinula v to, čemu říkáme jóga – mistrovství životních energií nebo zvládání lidských energií a biologie. To, co jíme, to, co dýcháme, a my jako součást reprodukčního procesu, to všechno je založeno výhradně na myšlence, že člověk je vyjádřením života. Myšlenka, že máme osobní ego s vlastním vědomím tehdy ještě neexistovala.
A pak se kmeny staly společnostmi a národy a začaly se mísit jednotlivé rasy s různými náboženskými a filosofickými představami či ideologiemi a to nám přineslo takzvaný civilizovaný život, který vedeme dnes. Většina z nás nejsme než vyjádřením těchto sociokulturních hodnot, které jsou prosazovány institucionalizovaným náboženstvím v jednotlivých kulturách, jež se ve větší či menší míře snaží ovládnout naše biologické instinkty. Na tom je založen celý systém zákazů a příkazů a tak dále. V současné době se ale také poprvé učíme rozumět tomu, co je to „já“. To, co děláme, chceme dělat vlastním způsobem. Přesto pořád ještě žijeme na kolektivní úrovni, pořád ještě naše přání vyjadřují to, o čem je naše společnost přesvědčena, že je chvályhodné po tom toužit.
A pak máme další úroveň, která se stává stále důležitější – oblast, kterou pro nás objevuje velikán psychologie Carl Gustav Jung – to znamená oblast individuace. Nejde jen o to, říci „já“ a následovat osobní touhy či přání, jak to dělá spousta lidí, nýbrž musíme integrovat své energie tak, abychom se stali jedním celkem, to znamená, abychom se stali opravdovou integrální bytostí, individuem, které je neviditelné a proto je schopné stát se nástrojem o něco víc než lidského, toho, co v jazyce nazýváme duší.
Duše však nemá možnost vyjadřovat se stejnými prostředky jako ego, to znamená říci „já“ a být stále viditelná. Musíme si uvědomit svůj duchovní rozměr a neustále mít na paměti, že jsme součástí většího celku. Význam našeho života pak tkví v tom, čím můžeme přispět tomuto většímu celku, neboť společně se všichni dostaneme dál na cestě k naplnění lidského osudu a budeme schopni manifestovat božskost člověka, člověka jako obrazu božího, jak se říká v bibli. To je ten pravý lidský osud. A všechno, čím procházíme v našich životech, jsou jen cesty, jak rozvíjet ty povahové rysy nebo kvality, které nám umožní tohoto cíle, jakožto božského rozměru v lidské duši, dosáhnout.
Astrologie by měla existovat na takovém stupni nebo úrovni, aby dokázala pomáhat těm, kteří nastoupili tuto cestu a chtějí se dostat za umělé a povrchní hodnoty, jež, jak se zdá, přitahují většinu lidí, avšak které ani zdaleka nejsou nejpodstatnější. To znamená pomáhat těm, kteří by se chtěli individuovat. Jenže astrolog, který sám takovým procesem individuace neprošel nebo neprochází, nemůže pomáhat těm, kteří o individuaci usilují. Astrolog musí mít osobní zkušenost s tím, co navrhuje ostatním, a v tomto smyslu je odpovědnost astrologa ještě větší. Astrologové musejí být lidskými bytostmi mnohem plněji, než je většina lidí. Nejde jen o to, nastudovat nejrůznější techniky, je to záležitost mnohem hlubší. Takový nový typ astrologů právě potřebujeme.
Od doby, kdy Dane Rudhyar začal pracovat v Americe a začal publikovat své myšlenky, které se v současnosti překládají do mnoha jazyků, existovalo mnoho astrologů, kteří si už tehdy uvědomovali význam tohoto nového způsobu praktikování astrologie, kteří se tomuto úkolu cele oddali. Neboť stát se „já“, opravdovým „já“, je pouze proces přechodu k novému způsobu, jak člověk nazírá na své vztahy k druhým lidem nebo jak se k lidem vztahuje. Namísto toho, aby se vztahoval v rámci biologických či sociálních tužeb či ambicí, se člověk vztahuje k ostatním lidem, protože s nimi tvoří součást stejného celku. To je opravdová funkce individua.
Člověk musí vědomě žít s ostatními, aby mohl spolupracovat na dosažení společného cíle. Vzhledem k tomu, že jsme si tento aspekt ještě dostatečně neuvědomili, klademe důraz na odlišení se od masy, což je však jen prvním krokem na cestě k individuaci. Tento rozdíl sám o sobě však není důležitý. Důležité je, co člověk dokáže udělat s pocitem, že je odlišný, co je to odlišné, co člověk má jakožto jedinečná bytost, co nemá nikdo jiný, co člověk může nabídnout do služeb celku.
V první polovině tohoto století žil ve Francii známý spisovatel Antoine Saint-Exupéry, a ten v jedné ze svých knih napsal cosi, co dodnes považujeme za nesmírně důležité, a totiž, že jednotlivec je pouze cesta. Všechno na čem záleží, je Člověk s velkým „č“, který se po této cestě vydá. Jinými slovy, rozvoj lidstva záleží na tom, co my, jako potenciální jedinci (individuované bytosti) uděláme se svou lidskou povahou. Každý z nás, lidí, kteří jsme stvořeni k obrazu božímu, máme i nástroj k tomu, aby se tato abstrakce stala skutečností.
To, čemu říkáme psychologie, a mám na mysli nejen psychologii západních škol, nýbrž psychologii vytvořenou celým lidským rodem, tzn. i v nejrůznějších podobách, které má v nejrůznějších kulturách, slouží k tomu, abychom porozuměli, jaké nástroje máme k dispozici, abychom se stali úplnými lidskými bytostmi. Takže naším úkolem, a astrologie by nám měla při plnění tohoto úkolu být nápomocná, je uvědomit si význam lidského života, co znamená náš konkrétní život a co bychom mohli dnes mohli udělat, abychom svým dílem pomohli lidstvu projít touto transformační fází k větší integraci, k většímu sjednocení.
Slovo „láska“, které se v současnosti vztahuje k náboženství, není jenom lidský cit, je to velká kosmická sjednocující síla, síla inkluze. Takže kdykoli se člověk stává více integrující v chápání světa, tím víc se stává milující v opravdovém smyslu toho slova. Právě na této úrovni vztahů, kde se nám nedostává vyjádření lásky, je láska energie, kterou se můžeme otevřít. Pokud jí to dovolíme, prochází skrze nás, není to nic, co by nám patřilo a co bychom mohli rozdat způsobem „více tam a onde méně“. My, co jsme dosáhli této kvality bytí, buď umožňujeme této energii putovat skrze nás, nebo láska neexistuje. A právě láska i její nedostatek může za situace, které dnes máme ve světě, které trápí snad nás všechny. Zdá se, že záleží jen na penězích a kariéře a privilegiích.
Hlavním úkolem nového astrologa je také napomáhat ostatním lidem rozvíjet jejich opravdovou osobnost – individualitu, jakožto prostředek k tomu, aby se stali transpersonálním vyjádřením vyšší dimenze, jejíž jsou součástí. Transpersonální znamená, že člověk rozvinul svůj vlastní, lidský nástroj, svou integrovanou osobnost tak, aby dovolil spirituální energii procházet skrze člověka a projevovat s v jeho konání a myšlení, projevovat se jako duchovní a božské – opravdový osud.
Existují čtyři stupně astrologie, které jsou přizpůsobeny těmto čtyřem stupňům lidského osudu. Nesmíme astrologii omezovat pouze na umělé a povrchní záležitosti, což bohužel děláme. Musíme používat nové prostředky a postupy, protože potřebujeme nové způsoby myšlení a bytí. To, co bylo v minulosti, je skončeno. Bylo to důležité v minulosti. Musíme se rozvíjet v přítomnosti. Tato vize, k níž bychom měli všichni dospět, je to skutečné poslání astrologa. Právě k provozování tohoto typu astrologie vás všechny vyzývám. Děkuji za pozornost.
Přednáška byla pronesena v rámci 2. evropského astrologického kongresu v Praze, červen 1997