Valdštejnův „Kopidlnský horoskop“

Albrecht z Valdštejna využíval během svého života služeb astrologů, nijak se tím nelišil od jiných „celebrit“ tehdejší doby, až na to, že sám se astrologií prakticky zabýval, seznámil se s ní na svých studiích v Padově. Nejslavnější horoskopy pro něho sestavil Johannes Kepler v letech 1608 (tehdy ještě anonymně), 1614, 1624 a 1625. Na konci dubna 1628 dokonce do Valdštejnových služeb vstoupil a setrval v nich až do své smrti v listopadu 1630. Po něm nastoupil do Valdštejnových služeb Giovanni Baptista Senni.

Pro Valdštejna pracovala i řada dalších astrologů, z nichž některé dosud kryje anonymita. Jeden z neznámých astrologů zanechal po sobě dílo, které dostalo název „kopidlnský horoskop“. Tato práce, uchovávaná v Národním museu, je pozoruhodná rozsahem a úpravou a je také dobrou ilustrací astrologické praxe tehdejší doby. V dějinách astrologie by se jen těžko hledalo jiné, tak rozsáhlé dílo věnované jedné osobnosti. Anonymní astrolog uvádí, že použil ke své práci „Astronomica Danica“, kterými jsou míněny tabulky a efemeridy Tychona Brahe (známé též jako Rudolfinské) připravované k vydání Johannem Keplerem. První vydání těchto do té doby nejpřesnějších efemerid vyšlo v roce 1627. Autor tedy pracoval s tehdy nejmodernějšími pracovními pomůckami a metodami, o čemž svědčí i použití systému domů, který byl později nazván Placidův. Anonymní astrolog měl k ruce patrně dílo italského astronoma-astrologa Giovanni Antonio Maginiho, který zveřejnil tabulky těchto domů ve svém díle věnovaném sférické astronomii Primum Mobile vydaném v roce 1609. Maginus vedl rozsáhlou korespondenci mimo jiné i s Tychonem Brahe a Johannem Keplerem.

Horoskop obsahuje stručné zhodnocení života nositele onoho horoskopu nazývaného zde „knížetem války“ od narození do konce února 1628. Od 1. března 1628 do 22. září 1638 pak následuje den za dnem popis různých astrologických konstelací s jejich stručným významem pro život onoho „zrozence“ Tyto podrobné instrukce v podobě různých predikčních technik moderních i starobylých: tranzity, profekce, solární revoluce, tj. narozeninové horoskopy pro léta 1627 až 1638. Na konci svazku pak nalézáme tabulku primárních direkcí podle Tychona Brahe, které stručně mapují období zrozencova života v letech 1638 až 1650.

Horoskop vznikl nejspíš v druhé polovině roku 1627. Petr Mašek upozorňuje na příznivou prognózu na den 25. září 1628, v níž astrolog používá plurál, „Kinder“, tj. děti. V době práce na horoskopu tedy obě vévodovy děti ještě žily. Syn Albrecht Karel se narodil 22. listopadu 1627 ale už 12. ledna následujícího roku zemřel ve věku necelých dvou měsíců. A právě tato skutečnost možná vysvětluje proč se horoskop dochoval v neobyčejně dobrém stavu. Kvůli chybné prognóze tuto práci zřejmě Albrecht z Valdštejna nikdy nedostal. Podrobný horoskop, popisující den za dnem nejbližší léta života, po němž Valdštejn toužil, a který mu ani Johannes Kepler nebyl ochoten vypracovat, jinak by v něm byly poznámky Valdštejnovou rukou, jak bylo jeho zvykem, objednala u zručného a poučeného astrologa pracujícího tehdy moderními prostředky nejspíš osoba dostatečně movitá, pocházející patrně z blízkého vévodova okruhu, nebo toužící po Valdštejnově přízni. Příležitost k daru se tehdy naskytla jedinečná. Po tom, co se stal 25. července 1625 jediným a vrchním velitelem císařských vojsk a vévodou, jmenoval ho císař 25. července 1627 generalissimem. Albrecht z Valdštejna stoupal k zenitu 1. generalátu.

Tehdejší astrologové to ovšem měli s Valdštejnem těžké, nemohli vědět, že na Valdštejnově Ascendentu září dosud neviditelným světlem novátor Uran, který později svými tranzity ilustruje průběh Valdštejnova bouřlivého života. Vzpomeňme zprávu pátera Alexandra, v níž praví: „(Valdštejnovi) nebylo nic nesnesitelnější, než se podrobovat cizí vůli a závislosti na někom. Když se někdo dotkl jenom trochu jeho nezávislosti, stával se neuvěřitelně podrážděným.“ To se zdá být výstižným popisem povahy člověka, který má Urana přímo na Ascendentu. Všechno co Albrecht z Valdštejna udělal dobrého či špatného, všechno to hromadění bohatství, hodností, titulů a moci, mu, jak se zdá nebylo cílem, ale prostředkem k dosažení a udržení vlastní nezávislosti.

Poznámka:

Kopidlnský horoskop už má autora. ThDr. Milan Píša (inventor systému domů Amphora) určil jako autora významného pomořanského matematika, lékaře a astrologa Davida Herlitze (1557-1636). To, že měl vypracovat horoskop pro Albrechta z Valdštejna uvádí Claudia Brosseder v knize Im Bann der Sterne, kteroužto zmínku se mi podařilo najít a nález dr. Píši tím potvrdit.

Pavel Turnovský

One Response to “Valdštejnův „Kopidlnský horoskop“”

  • admin:

    Kopidlnský horoskop už má autora. ThDr. Milan Píša (inventor systému domů Amphora) určil jako autora významného pomořanského matematika, lékaře a astrologa Davida Herlitze (1557-1636). To, že měl vypracovat horoskop pro Albrechta z Valdštejna uvádí Claudia Brosseder v knize Im Bann der Sterne, kteroužto zmínku se mi podařilo najít a nález dr. Píši tím potvrdit. Pavel Turnovský

Leave a Reply

You must be logged in to post a comment.