Symbolismus SEDMIČKY nejen v astrologii
Symbolismus čísla 7 v moderní astrologii a numerologii
Symbolika čísla sedm je v astrologii spojena s aspektem zvaným septil (sedmina kruhu) a jeho násobky. Rozběžné fáze: septil 51°3/7, biseptil 102°6/7, triseptil 154°2/7, doběžné: triseptil 205° 5/7, biseptil 257°1/7, septil 308°4/7.
Symbolismus sedmičky je zjevně spojen s počtem potulných hvězd, pěti planet a dvou světel, podle jejich počtu pak bylo sedmicí vše strukturováno od planetárních hodin, přes dny týdnu, životní období člověka, až po archanděly. Traduje se, že až do renesance bylo známo jen sedm kovů, z kteréhož omylu nás vyvádí zprávy o praktické používání antimonu, zinku a bismutu v antice. Aby byla drahocenná sedmice uchována, byl antimon považován za druh olova, zinek a bismut za druhy cínu. Toto dogma prolomili až renesanční alchymisté Agricola a Paracelsus. Tento příběh čtěme nejen fakticky, ale i symbolicky.
Podobně v současné době (od roku 1960, což je teosofickou redukcí 1+9+6=7) existuje mezinárodní systém jednotek (SI) sedmi veličin: délka (metr), hmotnost (kilogram), čas (sekunda), elektrický proud (ampér), termodynamická teplota (kelvin), svítivost (kandela), látkové množství (mol).
Isak Newton určil sedm barev duhy: červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá, indigová, fialová. Duha symbolizuje most mezi nebem a zemí a je v žido-křesťanské teologii znamením smlouvy mezi Hospodinem B_hem a živým tvorstvem (Genesis, 9). Kromě duhy sluneční existuje i duha měsíční, již můžeme ojediněle pozorovat za nočního úplňku.
Sedmička tedy bývá posvátným číslem esoterních systémů, zejména žido-křesťanská Bible je symbolikou sedmice důkladně protkána. Sedmičku můžeme zakreslit jako šesticípou (Davidovu) hvězdu s tečkou uprostřed, kolem níž, jako Veliké Středy se veškerý svět i lidé v něm točí. Septil tak spojuje všední, pracovní dny s dnem svátečním, vyhrazeným styku s transcendencí. Bývá proto v astrologii spojován s vpádem transcendence do našeho běžného života, značí transcendentní a mnohdy dokonce zcela iracionální prvky života, řetěz osudotvorných zkušeností, které nás vedou na vývojové cestě. Každá cesta, tedy i ta životní má mít milníky a proto po sedmkrát sedmi letech přichází milostivé léto všeobecného odpočinku a odpuštění. Z pohledu procesního je sedmý krok objektivní manifestací – expozicí počátečního příslibu konjunkce.
Pokud je v ascendentu zakotveno JÁ, pak v počátku 7. domu, descendentu, sídlí TY, s nímž vedeme rozmluvu, smlouváme, odtud Stará a Nová Smlouva židů a křesťanů.
Pavel Turnovský © 2010, text je rozšířenou a přepracovanou verzí článku psaného pro časopis Regenerace