OHNIVÝ ŽIVEL Z HLEDISKA ASTROLOGIE
Oheň představuje všeoživující elektromagnetickou sílu, uvolněnou na počátku všech kosmických procesů. Z hlediska skupenství hmoty může v podobě blesku představovat její plazmatický stav.
V astrologii rozeznáváme čtyři jeho modality. Kardinální je oheň zažehnutý jiskrou, bleskem, nadšením (Beran), fixní vzplanul soustředěním slunečních paprsků (Lev) a mutuální vzniká mechanicky, třením, je to oheň civilizovaný (Střeec). Čtvrtou podobou je oheň vnitřní, spojující zimní znamení, oheň doutnající, oheň touhy a intuice.
Ovládnutí ohně představuje zásadní krok ve vývoji lidstva. Oheň dal teplo, světlo i pocit bezpečí, přinesl lepší výživu díky tepelnému zpracování pečením a zejména vařením, umožnil výrobu keramických nádob a kovových nástrojů.
Podle Gastona Bachelarda oheň zhmotňuje v člověku pocit svátečnosti. Je to oheň obětní, šlehající vzhůru k nebi, odnášející oběť bohům, symbolizující touhu člověka po transcendenci. Je to i „věčné světlo“ hořící v chrámech, ukazující cestu k oltáři. Oheň vzbuzuje vážnost, Jahve, Hospodin se projevuje ohněm, jako ohnivý keř, jako sloup ohně. Oheň spaluje nečistoty. Rabbi Ješua, Ježíš Kristus říká, že přišel křtít, tedy očišťovat od hříchu, ohněm. Podle některých apokalyptických představ bude svět na konci času napraven ohněm. Podobně v alchymii umožňuje oheň transmutaci. Oheň plane jako láska. V tarotu jsou s ohněm spojována žezla – hole, čili zápalné obětní dřevo.
V astrologii lidé s převahou ohně bývají individualističtí, vitální, nadšení, aktivní, tvořiví, oplývají silou vůle. Pokud oheň chybí, jsou vyhaslí a křečovití.
Pavel Turnovský 2007, 2009 Text je rozšířenou a upravenou verzí článku pro časopis Regenerace.
