Symbolismus DVOJKY nejen v astrologii
Symbolika čísla dvě je v astrologii spojena s opozicí, aspektem – úhlem 180°. Z geometrického pohledu jde o maximální možnou vzdálenost dvou prvků horoskopu na kruhu, jejím ztělesněním je úplněk – opozice mezi Sluncem a Měsícem. Pokud je z cyklického konjunkce počátkem každého cyklu, pak opozice je každého cyklu vyvrcholením. Dvojka dělí cyklus na dva polocykly – hemicykly, které jsou stejně stejně obsažné. Od konjukci k opozici je stejně daleko jako od opozice ke následující konjunkci, čas jejž spotřebujeme nemusí však být stejně dlouhý. Považovat vyvrcholení (opozici) za konec bývá známkou mužského šovinismu. Z hlediska procesu je druhý krok spojen se soustřeďováním. Pokud je prvním krokem konjunkce (v separaci), první dům a znamení Berana, pak je druhým krokem rozběžný polosextil, druhý dům a znamení Býka. Analogie mezi konjunkcí, prvním domem a znamením Berana je založena na tom, že jsou prvním krokem, analogie mezi rozběžným polosextilem, druhým domem a znamením Býka je založena na tom, že následují jako krok druhý po kroku prvním.
Dvojku můžeme zakreslit jako dva body, spojené úsečkou, což je přímo znak pro opozici. Tato úsečka nemusí nutně představovat nesmiřitelné nepřátelství, ale spojnici mezi dvěma prvky, či pojmy, tanec protikladů, vztah. Síť vztahů je složena z binárních opozic. Vztahy mezi prvky jsou vždy důležitější nežli prvky samotné. Astrologie, jeden ze symbolických systémů, je ztělesněním základní binární opozice v níž žijeme, cítíme a myslíme: kultura a příroda. Astrologie je mostem, zakotveným jak v kultuře tak v přírodě.
Svoji špatnou pověst získala opozice patrně díky vyhrocenému gnostickému manicheistickému dualismu ducha a hmoty, který se do astrologie, filosofie a náboženství vloudil za helenistické doby.
V samotné doktríně a instrumentáři astrologie nacházíme řadu binárních opozic: subjektivně zaměřená hemisféra domů rozkládajících se pod obzorem a objektivně zaměřená hemisféra domů rozestřených nad obzorem. Východní, výchozí a individualistický pól Já ascendentu a zapadající, západní kolektivistický pól Ty descendentu. Bipolarita prakvalit: teplo a chladno, vlhko a sucho, dualita znamení kladných – aktivních a znamení záporných – receptivních. Princip jednoty, síla Noci ztělesněná jinovou Lunou a princip rozmanitosti, síla Dne ztělesněná jangovým Sluncem. Jupiterská expanze a saturnská kontrakce. Elektromagnetická síla Venuše a Marsu. Učitelství, guruovství Jupiterovo a žákovství, čélovství Merkurovo.
Opozice vnášejí do horoskopu zpětnou vazbu, čím větší napětí, tím vyšší stupeň vědomí. Latinská předpona duo evokuje v našich myslích duel – souboj, místo toho, aby v nás vyvolávala potřebu dua, dvojhlasu.
Pavel Turnovský (c) 2009. Text je výrazně upravenou a rozšířenou verzí článku pro časopis Regenerace