Symbolismus PĚTKY nejen v astrologii
Symbolismus čísla 5 v moderní astrologii a numerologii
Symbolika čísla pět je v astrologii spojena aspektem kvintilem 72° (rozběžným) nebo 288° (doběžným) a bikvintilem 144° (rozběžným) a 216° (doběžným). Z geometrického pohledu jde o kruh rozdělený na pětiny, případně jejich násobky. Z pohledu procesního je pátý krok spojen s vnitřním tlakem, který nás nutí projevit se navenek dovedným, kultivovaným způsobem. Pět prstů na ruce je u člověka a některých primátů uspořádáno tak, že dovoluje pracovat s nástrojem.
Pětku můžeme zakreslit jako pětiúhelník – pentagon, nebo pěticípou hvězdu – pentagram – muří nohu mágů, nebo jako pátý bod uprostřed čtyř bodů, jak nacházíme na hracím kameni domina. V trojrozměrném zobrazení je to pyramida viděná z ptačí erspektivy. Ke čtyřem světovým stranám geografie, přidává směr pátý svislý, vedoucí naše oči vzhůru nad naši hlavu k zenitu, který je v astrologii jediným bodem v prostoru, který můžeme vždy a všude určit, který je současně tím nejindividuálnějším bodem v astrologii, který si neseme sebou, který nám nikdo nemůže přebrat, leda by nás do slova i do písmene, fakticky i symbolicky obsedl, tedy oddělil od svorníku nebeské klenby symbolického zřídla transcendence, a podstrčil nám její falsum či nahrážku. Uvědomme si, že i když stojíme těsně vedle sebe a naše hlavy dělí pár centimetrů, v nekonečném prostoru vesmíru směřují naše hlavy do oblastí oddělených propastnou vzdáleností. Pětka je tak symbolem individualismu, který však nemá být sobectvím, ale svébytností, a která plody svého snažení obětuje celému Lidstvu. Z hlediska holistického a holarchického představuje totiž pětka vycentrovanou Celistvost, neboli axis mundi – osu světa.
V astrologii známe vpodstatě pět živlů. Empedokles sice definuje čtyři živly: zemi, vodu, vzduch a oheň, systematik Aristoteles přidává pátý živel kvintesenci – éter a umisťuje ho do nadlunárního světa. Projevem éteru ve světě sublunárním je podle jeho názoru světlo. Stoici a gnostici spojovali pátý živel s duchem a nazývali ho pneuma. Buddhismus zná též pět živlů ale místo éteru dosadil prázdnotu. Také indická filosofie rozeznávala původně jen tři živly: agni – oheň, ap – voda, prthiví – . země pět živlů, později patrně pod vlivem řecké filosofie byly přidány další dva: váju – vzduch a akáša – éter. Čínských pět „živlů“ nelze s našimi živly stotožnit. Nejsou to substance jsko u nás, ale funkce: dřevo, oheň, země, kov, voda.
Pavel Turnovský © 2010 Text je rozšířenou a upravenou verzí článku psaného pro časopis Regenerace
