Žádné komentáře
Protože neumím všechny jazyky na světě, a to asi neumí nikdo je jich skoro 7000, tak nemohu posoudit vše. Co mohu posoudit, jsou tři jazyky, kterými mluvím teď, a dva další, které jsem kdysi používal. I tady je ale problém všechny tyto jazyky patří do jedné veliké skupiny jazyků,tedy do skupiny indoevropských jazyků. Mají tedy ten samý základ.
Podívejme se nyní na pojem kauzality. Kant ji zahrnuje mezi kategorie vztahu. Schopenhauer ruší všechny kantovské kategorie vyjma kauzalitu. Kauzalita je pro něho jedinou kategorií poznání. V současné přírodovědě nabývá tato otázka zásadní důležitosti. Přírodní vědy princip kauzality opouštějí, a to přináší problémy epistemologického druhu. Co k tomu může říci analýza jazyka? Uvažme po řadě tři portugalské konstrukce: por causa da chuva, devido à chuva, graças à chuva, dvě německé: wegen des Regens (nebo dem Regen), dank dem Regen a jednu českou: pro déšť. Jsou přibližně ekvivalentní. Avšak vztahy, které vyjadřují, jsou mezi sebou nesrovnatelné a navzájem neredukovatelné, i když se všechny na kategorii kauzality jakýmsi způsobem podílejí. Toliko u první konstrukce (por causa da chuva) jde o vztah striktně kauzální, o autentické vyjádření kategorie kauzality. Déšť je tady příčinou, která bude mít nějaký následek. Jistá potíž bude asi s předložkou por [(skrze)), která naznačuje, že v portugalském systému příčina následek sama neplodí, nýbrž je spíše cestou, kudy následek přichází. Nechme však tuto okolnost stranou a řekněme, že portugalština disponuje konstrukcí, která vyjadřuje kauzalitu. Němčina ani čeština srovnatelné konstrukce nemají. Doslovným překladem bychom dostali durch Ursache des Regens a přes příčinu deště, konstrukce příčící se duchu jazyka, a proto těžko myslitelné. Avšak, i kdyby byly přijaty jako platné (což je z lingvistického hlediska nepředstavitelné), problém by se tím stejně nevyřešil. Portugalský pojem causa nemá totiž v těchto dvou jazycích přesný ekvivalent, a uvedený překlad jej deformuje. Ursache znamená causa primordial [(prvopočáteční věc)], cosi snad příbuzného s první příčinou (prima causa) antických myslitelů. Česká příčina pak znamená ato adicional [(přídavný čin)], cosi snad příbuzného s aristotelskou causa finalis. Krátce: portugalský pojem causa v němčině a v češtině chybí, stejně jako zde chybí struktura vyjadřující kauzalitu. Continue reading 'Vilém Flusser: Kauzalita'»
JAZYK FORMUJE SKUTEČNOST
1/ ČAS
Porovnejme čtyři věty, které označují to, co lze povšechně nazvat budoucnost:
a) něm. ich werdegehen
b) angl. I shall go
c) port. irei
d) čes. Půjdu
Tyto věty jsou ekvivalentní, tj. mohou se takto vzájemně překládat. Nemají však stejný význam, tj. neoznačují totéž. Věta ich werde gehen označuje budoucnost, protože obsahuje sloveso werden. V souladu se strukturou německého jazyka sloveso werden ve spojení s infinitivem označuje budoucnost, ve spojení s minulým příčestím označuje trpnost (ich werde geschlagen = jsem bit) a ve spojení s adjektivem označuje [změnu vlastnosti nebo stavu (rot werden = /z/červenat, alt werden = /ze/stárnout)]. Jako samostatné sloveso pak znamená [nastat, povstat, vzniknout]. (Viz například Es werde Licht, und es ward Licht. Buď světlo, a bylo světlo.) Tyto příklady ovšem úlohu slovesa werden v ontologické struktuře němčiny nevyčerpávají, ukazují však něco z významu německé budoucnosti. Continue reading 'Vilém Flusser ČAS'»
Themocracy