Symbolika čísla sedm je v astrologii spojena s aspektem zvaným septil (sedmina kruhu) a jeho násobky. Rozběžné fáze: septil 51°3/7, biseptil 102°6/7, triseptil 154°2/7, doběžné: triseptil 205° 5/7, biseptil 257°1/7, septil 308°4/7.
Symbolismus sedmičky je zjevně spojen s počtem potulných hvězd, pěti planet a dvou světel, podle jejich počtu pak bylo sedmicí vše strukturováno od planetárních hodin, přes dny týdnu, životní období člověka, až po archanděly. Traduje se, že až do renesance bylo známo jen sedm kovů, z kteréhož omylu nás vyvádí zprávy o praktické používání antimonu, zinku a bismutu v antice. Aby byla drahocenná sedmice uchována, byl antimon považován za druh olova, zinek a bismut za druhy cínu. Toto dogma prolomili až renesanční alchymisté Agricola a Paracelsus. Tento příběh čtěme nejen fakticky, ale i symbolicky. Continue reading 'Symbolismus SEDMIČKY nejen v astrologii'»
Symbolika čísla šest je v astrologii spojena aspektem sextilem 60° (rozběžným) nebo 300° (doběžným). Z geometrického pohledu jde o šestinu kruhu; dvojnásobkem sextilu je trinus (trigon), trojnásobkem je opozice.
Sextil bývá spojován s plodností, úrodností. Však také spojuje do činorodé jednoty dvě dosud na sobě nezávislé jednotky, kladné a záporné znamení zvěrokruhu, lichý a sudý dům, muže a ženu. Z pohledu procesního je šestý krok reakcí na následky často nezřízeného projevu životní síly v kroku pátém. Člověk už je natolik zralý, že dokáže přijmout nepříjemnou pravdu o sobě, dostatečně silný na to, aby své prohřešky napravil, svá zranění poléčil a sdostatek zkušený, aby ze svých produktů vybral to nejpozoruhodnější, s čím vstoupí v šestém kroku mezi lidi na tržiště idejí. Continue reading 'Symbolismus ŠESTKY nejen v astrologii'»
První astrologická výstava má své veřejnosti volně přístupné stránky na Facebook
http://www.facebook.com/pages/Astrologicka-vystava/363968992888?ref=mf
pokud odkliknete Astrologická výstava + fanoušci, budete mít možnost uvidět všechny příspěvky
Symbolika čísla pět je v astrologii spojena aspektem kvintilem 72° (rozběžným) nebo 288° (doběžným) a bikvintilem 144° (rozběžným) a 216° (doběžným). Z geometrického pohledu jde o kruh rozdělený na pětiny, případně jejich násobky. Z pohledu procesního je pátý krok spojen s vnitřním tlakem, který nás nutí projevit se navenek dovedným, kultivovaným způsobem. Pět prstů na ruce je u člověka a některých primátů uspořádáno tak, že dovoluje pracovat s nástrojem.
Continue reading 'Symbolismus PĚTKY nejen v astrologii'»
Symbolika čísla čtyři je v astrologii spojena s kvadraturou, aspektem – úhlem 90° nebo 270°. Z geometrického pohledu jde o kruh rozdělený na čtyři čtvrtiny nebo o čtverec. Pokud je z cyklického konjunkce počátkem, opozice vyvrcholením každého cyklu, pak kvadratura nás přivádí ke krizi, jejíž řešení si žádá čin. V případě kvadratury rozběžné to bude čin spíše fyzický, v případě kvadratury doběžné půjde spíš o čin duševní, o systémové řešení.
Continue reading 'Symbolismus ČTYŘKY nejen v astrologii'»
Symbolika čísla tři je v astrologii spojena s trinem, neboli trigonem, aspektem – úhlem 120° nebo 240°. Z geometrického pohledu jde o kruh rozdělený na tři třetiny. Pokud je z pohledu cyklického konjunkce počátkem, opozice vyvrcholením každého cyklu, pak trinus je okamžikem dočasné funkční rovnováhy, nalezení takové úhlu pohledu nebo nadhledu, z něhož domnělá nesmiřitelnost protikladů stává se vzájemným doplňkem.
Continue reading 'Symbolismus TROJKY nejen v astrologii'»
Pavel Turnovský
Jako astrolog, lépe řečeno humanistický a transpersonální astrolog – astrosymbolog musím upozornit na to, že teorie věků, (tzv. velký nebo platonský rok), založená na zpětném precesním pohybu jarní rovnodennosti hvězdnou oblohou je v západní, euroamerické astrologii poměrně nedávného data. Přestože precesi znal již Hipparchos (druhá polovina 2. století př.n.l.), euroameričtí astrologové ji začali připisovat zvláštní význam až na konci sedmdesátých let 19. století. První písemné zmínky v astrologické literatuře o precesní periodě 25 920 roků (platonský rok), tzn. o době, kterou bod jarní rovnodennosti – počátek tropického zvěrokruhu opřeného o rovnodennosti a slunovraty – potřebuje, aby prošel všemi souhvězdími a o jeho dělení na dvanáct platonských měsíců o délce trvání 2 160 roků, nacházíme teprve u anglického astrologa – teosofa A.J.Pearce v prvním dílu jeho The Textbook of Astrology, vydaném v Londýně roku 1879. Teorie nebo spíš hypotéza věků totiž vznikla na půdě Astrologické lóže Teosofické společnosti, odkud se během doby rozšířila do širokého povědomí, zejména během vzestupu hnutí zvaného New Age v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století, jehož příslušníci obraceli pozornost mimo jiné i k astrologické symbolice, osvětlované literaturou nejrůznější úrovně, od naprosto pokleslých článků bulvárního tisku po vrcholná filosofická díla filosofa, hudebního skladatele a astrologa Dane Rudhyara.
Continue reading 'Poznámky k tzv. věku Vodnáře'»
Synodický vztah mezi bezpečákem Saturnem a buříčem Uranem je ukázkový pro studium dění na společensko-kulturní rovině. Cyklus sice začíná konjunkcí, ale o tom jaký projekt bude spuštěn za konjunkce, se rozhoduje už za poslední osminy předchozího cyklu.
Saturnsko-uranský cyklus, který začal v roce 1897 vyvrcholil opozicemi v letech 1918/20 a skončil další konjunkcí v roce 1942 lze ilustrovat například na vztahu mezi narůstajícím vypjatým nacionalismem Němců a Čechů. Tento cyklus se samozřejmě neomezuje pouze na toto jediné téma. V každém oboru lidského snažení by se vztah mezi konzervatismem a revolučností dal strukturovat podobně. Nezapomínejme, že nacionalismus bylo původně v první polovině 19. století pokrokové hnutí, které teprve v poslední třetině 19. století získalo rysy šovinismu a xenofobie. Ahlavně mějme na paměti, že Saturn a Uran symbolizují funkce a principy v každém organismu, v každém z nás. Continue reading 'Ukázka struktury saturnsko-uranského cyklu'»
JUPITER
Jupiter je největší planeta naší sluneční soustavy. Patří do skupiny plynných obrů, je dvaapůlkrát hmotnější než ostatní planety. Zvěrokruhem projde za dobu necelých dvanácti let, v jednom znamení zvěrokruhu tak zůstává téměř rok. Jméno dostal podle hlavního římského boha Jupitera, původně boha čistého nebe a vesmíru, jemuž bylo podřízeno veškeré veřejné i soukromé dění. Z hlediska vývoje vědy je důležitý objev čtyř největších z jeho měsíců nezávisle na sobě Galileo Galileiem a Simonem Marinem v roce 1610. Šlo o první pozorování mimozemských měsíců, které také poskytlo argumenty pro obhajobu Koperníkovy heliocentrické teorie. Continue reading 'JUPITER'»
Poznámky k fenoménu automatické kresby
S jevem automatické kresby se ocitáme u pramenů imaginativního umění, tedy umění, které se nesnaží o nápodobu vnější skutečnosti, vnějšího modelu, ale ztvárňuje skutečnost psychickou, vnitřní model. Můžeme říci, že imaginativní umění je umění původní, ornamenty a geometrické útvary zdobí ty nejstarší artefakty. Ideoplastické výrazivo, které nevychází z mimetické nápodoby vnější skutečnosti zdobí nálezy pocházející z evropského neolitu. Plody tohoto druhu umění jsou také přítomny na všech kontinentech, ve všech kulturách, u všech společností bez ohledu na jejich stupeň vývoje, bez ohledu na to, zda se jedná o kultury, které příběhy uchovávají a předávají ústně, nebo písemně. Continue reading 'Pavel Turnovský AUTOMATICKÁ KRESBA'»
Planety v nativitě (mezi něž vždy počítáme i Slunce a Měsíc) představují základní funkce, jejichž působení je zjevné ve všech organizovaných systémech aktivity. Těmito systémy mohou být galaxie, sluneční soustavy, buňky a atomy, jakož i rostliny, zvířata a lidské bytosti. Všechny tyto systémy jsou organizovanými celky, a možná bychom měli užít spíše přídavného jména organickými (někteří spisovatelé říkají orgánovanými namísto organizovanými, chceme-li říci, že vesmír sám i všechny celky, z nichž se skládá, jsou „živými“ organismy. Pod pojem organizovaný celek, ne-li přímo organismus, můžeme zahrnout i národ nebo každou více či méně stálou a životaschopnou instituci. Continue reading 'Rudhyar: PLANETY V ASTROLOGII'»
LUNAČNÍ CYKLUS
Tradiční astrologie posuzovala vztah mezi Sluncem a Lunou pouze na základě velkých, ptolemaiovských aspektů. Konjunkce – novoluní – byla považována za dobrou, pokud nebyla poškozena škůdcem, nebo špatným aspektem. Sextil a trinus naznačovaly štěstí, úspěch a dobré zdraví, kvadratura a opozice – úplněk – pak byly znamením životních překážek, slabého zdraví a špatných zkušeností se ženami. Symbolismus úplňku – světlo ve dne i v noci – však vylučuje rigidní řazení opozice mezi jednoznačně špatné aspekty.
Moderní astrologové začali využívat symbolismu lunačního cyklu, zavedeného Danem Rudhyarem ve čtyřicátých letech 20. století. V tomto dynamickém pojetí vycházíme z lunačního cyklu, který trvá přibližně 29,5 dne a začíná při novoluní, vrcholí za úplňku a končí s dalším novem. Lunační cyklus však není rozdělen jako u nás pouze do čtyř fází, ale do fází osmi, pro které má např. angličtina příslušné názvy, ostatně jako pro řadu dalších jevů, např. úplňků během roku. Každá osmina je tedy dlouhá 45o a trvá přibližně tři a půl dne. Fáze, při které se člověk narodil symbolizuje základní temperament člověka a způsob, jakým se staví k okolnímu světu. Velmi komplikované osobnosti mohou vyrůst zejména tehdy, když krátce po jejich narození, do několika málo hodin dojde ke změně fáze. Continue reading 'Pavel Turnovský: LUNAČNÍ CYKLUS'»
Žádné komentáře 
Themocracy