materiály AŠpS

Alex Ruperti Saturnovy tranzity 2. část

SATURNŮV INDIVIDUÁLNÍ CYKLUS – TRANZITY DOMY

Kromě obecného – generického cyklu, kde se kritické body obratu přibližně kryjí ve stejném věku u všech lidí, existuje také individuální způsob, jak sledovat saturnský vliv při tranzitech Saturna domy natálního horoskopu. Jestliže přesná doba narození není známa, je možno získat informaci sledováním tranzitů Saturna po solárních domech.

Read the rest of this entry »

Alex Ruperti Saturnovy tranzity 1. část

SATURNOVY CYKLY

TRANZITUJÍCÍ SATURN A PROGRESIVNÍ LUNA

Každý z nás má nějaký svůj prazáklad, své rodinné a rasové předky a do jisté míry jsme také nositeli dědičných lidských vlastností. Takto je každé nově narozené dítě jakousi syntézou kolektivních prvků a také – jestliže věříme v reinkarnaci – konečným produktem nekonečné série projevů božské duše. Z astrologického hlediska je symbolem této kolektivní minulosti planeta Saturn. Poloha Saturna v natálním horoskopu pak naznačuje, jak minulost podmíní vývoj našeho dalšího života. Saturn definuje individuální bod počátku. Vesmír dospěl před naším příchodem do určitého stádia a od tohoto okamžiku se musíme vydat svou vlastní cestou. Saturn nikterak neřídí budoucnost, spíše definuje minulost, pozadí a tradice – kulturní i rasové – do kterých se člověk narodil. Začátek cyklu v žádném případě absolutně a nevyhnutelně neurčuje i jeho konec. V každém cyklu existuje jakýsi středobod – nepřetržitá Přítomnost – která symbolizuje tvůrčí sílu jedince, což je pro průběh života faktor nepředpověditelný. Tento kreativní prvek je ovšem pouze potenciální a nemusí fungovat u každého jednotlivého člověka, působí pouze tehdy, jestliže se jedinec stane relativně celistvou a integrovanou osobností. Pokud k takovéto integraci nedojde, zůstává člověk pasivním exemplářem své rasy, komunity, kultury. Pro tvůrčího člověka je však přítomný okamžik něčím více než pouhým rezultátem minulosti. Saturnský přítomný okamžik na sebe bere podobu učitele pouze tehdy, jestliže osoba není individualizovaná. V takovémto případě člověk cítí, že jeho původnost, originalitu svazuje určitá rutina: jeho aspirace sahají jen do úrovně kolektivní normy, jeho činnost se opírá o precedenty a je proto zbavena tvůrčí – tedy svobodné – iniciativy. Read the rest of this entry »

Rudhyar: O astrologii v Rytmu celostnosti

Když ve stabilních společenstvích převládlo zemědělství a chov zvířat, začal ovládat roční cyklus, symbolizovaný a měřený kalendářem, rozsáhlejší souhrn aktivit. Tento cyklus (ustavený oběhem země kolem slunce) se přirozeně dělil na základě cyklických změn vzhledu měsíce – změn, o nichž se věřilo, že hluboce ovlivňují životní procesy (a dokonce později i rozvoj osobnosti).Astrologie se zrodila z kombinace větších a menších cyklů spolu s dalšími periodickými změnami noční oblohy. Sloužila pro interpretaci významu změn, který mohl být při psán ročním biologickým cyklům a později i cyklům delším, ve kterých vystupovaly jako ukazatele času i konjunkce a opozice planet, zvláště Jupiteru a Saturnu. Hodnota astrologie spočívá mimo jiné v tom, že umožňuje interpretovat cyklus bez apriorního předpokladu, že by jedna polovina cyklu byla negativní a druhá pozitivní. Opakující se cyklický vzorec je tvořen souhrou dvou sil, které se pokládají za stejně důležité; to, co se cyklicky mění, je jejich vztah.

Read the rest of this entry »

Dane Rudhyar: Tranzity planet

Tranzity planet

Zatímco progrese se primárně týkají vývoje nejrozmanitějších tendencí zděděných z minulosti (genetických, kulturních, duchovních), přičemž všechny tyto vnitřní tendence se prosazují skrze lunární a soli-lunární cykly, měly by být vzájemně související cykly tranzitních planet interpretovány jako vzory tlaků a vlivů přicházejících zvnějšku. Pojmem „vnějšek“ zde míním to, co je vně pole vědomí – vně říše, nad níž vládne ego a jejímž středem je „já“, ta píseň individuální svébytnosti, jež se tak často proměňuje v skřípavou škálu disonancí. „Vnějšek“, to je kolektivita ve vztahu k jedinci. Jak jsme však viděli, existuje několik druhů kolektivit. Aktivita lidské bytosti – ať již působí na jakékoli úrovni – je ovlivňována tuhými kolektivními šablonami, s nimiž se často musí shodovat nikoli jen chování, nýbrž – aniž by si toho byl jedinec plně vědom – reakce a myšlení.

Read the rest of this entry »

Horoskopy Československa a Československé Republiky

Horoskop Československa, Československé Republiky a České Republiky

S každým výročím vzniku nezávislého státu Čechů a Slováků, s každým 28. říjnem, zdvihá se mezi domácími astrology zájem o radix horoskop Československé republiky (ČSR). Důvodem je v prvé řadě to, že jejich část používá i nadále tento radix pro současnou Českou republiku, zatímco řada jiných, včetně pisatele těchto řádků přesedlala a používá radix obnovení samostatného českého státu z počáteční půlnoci roku 1993. Zastánci 28. října mají pozici ztíženu, protože údaje o přesném čase vyhlášení nebo vzniku ČSR se různí a to od 10. hodiny zrána po 7. hodinu večer. Současní zastánci funkčnosti radixu ČSR z října roku 1918 mají situaci jednodušší alespoň o to, že nemusejí vést spory o to, zda ČSR vznikla 14. či 28. října 1918. Strana, která prosadila 28. říjen, vyhrála, přestože sám TGM zastával názor opačný. Read the rest of this entry »

MUNDÁNNÍ ASTROLOGIE ukázka učebního materiálu

PŘEHLED MUNDANNÍ ASTROLOGIE

Pavel Turnovský

Podle filosofa Zdeňka Kratochvíla „astrologie byla v nejstarší době chápána jako výklad „písma nebe“, hlavně pozic planet ve znameních zodiaku. Pojem „písma nebe“, ze kterého lze přečíst význam pozemských dějů, potkáváme v řadě starých kultur. V Řecku se astrologie objevuje začátkem helénistické doby, a to jako racionalizující recepce babylonských nauk. K tomu přistupuje pojetí člověka jako mikrokosmu a sounáležitost jednotlivých částí lidského těla s kosmickými silami. „Hermetický“ princip „co je nahoře, je i dole“ byl prý i jakýmsi metodickým klíčem astrologie. Platonici někdy astrologii považují za svého druhu teologii, z aristotelské tradice zase přistoupí pojetí kauzálního výkladu „působení planet“. Základním pramenem středověké a renesanční astrologie je Ptolemaiův spis Tetrabiblios (Čtyři knihy astrologických předpovědí), se kterým se latiníci seznámili prostřednictvím Arabů.

Renesanční zvnějšnění hermetických nauk se týká i astrologie. Jako se pro alchymisty stalo kamenem úrazu zlato, tak jím pro astrologii bylo předpovídání budoucnosti. Už antická astrologie tím překročila rámec čisté souvztažnosti nebeských a pozemských dějů. Arabové tuto tendenci posílili svým fatalismem a kultem nutnosti natolik, že v renesanci byla astrologie považována především za metodu předpovídání budoucnosti. Proti tomu se osamoceně postavil až Johannes Kepler, jehož způsob myšlení byl astrologii a jejímu kontextu občas blízký. Zdeněk Kratochvíl: Filosofie mezi mýtem a vědou (Od Homéra po Descarta) kapitola 17.4 Renesanční astrologie.

Nicméně věštilo se odjakživa příležitostně nebo soustavně ve všech civilizacích. Ve Starém zákoně se např. připomíná babylonský zvyk věštit o novoluní. Je třeba si uvědomit, že staří astrologové věnovali pozornost rozmanitým jevům na obloze, které dnes patří spíš do oblasti meteorologie.

Anne Cheng (Dějiny čínského myšlení str. 39) upozorňuje na racionální podobu věšteb v Číně: Bude pršet. Nebude pršet. Úroda bude dobrá. Král by se neměl spojit s tím a tím kmenem. Iniciativu má člověk, on navrhuje a bohům nezbývá než působit.

Věštby Apollónovy kněžky Pýthie z Delf, bývají naproti tomu někdy rozumné jindy mnohoznačné. Např. věštba lýdskému králi Kroisovi na dotaz, zda bude jeho výprava proti perskému králi Kýrovi úspěšná, zněla: „Překročíš-li řeku Halys, zničíš velkou říši.“ Kroisos zničil velkou říši, ale tu svoji. Read the rest of this entry »

reprodukce zápisu o narození Sigmunda Freuda v rodinné bibli

zápis otce Jákoba Freuda v rodinné bibli, která se nachází v majetku Freudova musea v Londýně. Text je psán kurentem a je proto necvičenému oku poněkud nečitelný.

Překlad: „Můj syn Schlomo Sigmund se narodil v úterý, v první den měsíce ijaru 616 v 6:30 odpoledne = 6. května (úterý pozn.PT) 1856.“ Datum narození je uvedeno jak v židovském tak v křesťanském kalendáři, žádné složité přepočítávání nebylo tedy nutné. Zápis dále pokračuje ve tomto smyslu, že byl obřezán osmý den 13. května (opět úterý pozn.PT, osmý den znamená za týden, podobně jako ve francouzštině) , mohelem byl pan Samson Frankl z Ostravy, kmotry byl pan Lippa Horowitz a jeho sestra Miri, děti Rabiho z Czernowitz. sandykátem byl stanoven pan Samuel Samueli z Freibergu na Moravě.

Bible je v majetku Freudova musea v Londýně, reprodukce pochází  z knihy Václava Buriánka Fakta dojmy: psychoanalytikův malý průvodce rodným krajem Sigmunda Freuda, nakl. Triton 2006

Tora Sigmunda Freuda

Zápis o narození a obřezání Sigmunda Freuda v Tóře jeho otce

Martina Lukášková: Neptunův vstup do Ryb

aneb

Člověk je schopen vytvořit jen to, co si dokáže představit.

S funkcí planety Neptun před nás vystupují mnohé otázky. Chceme-li si ujasnit, co v chodu lidské společnosti a životě jednotlivce Neptun znamená, musíme si na sebe nejprve pustit svět všednosti, nebo jak se v současnosti říká, „běžných“ přání, nadějí a úzkostí, než přistoupíme k ideám, vizím a fantazii obecně spojovanými s funkcí Neptuna. V humanistické a transpersonální astrologii funguje Neptun jako rozpouštěč saturnských jistot, bezpečí opakujících se procesů a příliš pevných vazeb. „Rozpouštění“ není samoúčelné, ale přispívá k proměně pohledu a rozvoji nových osobních i společenských možností. Zapojuje nás do celku většího, než jsme sami. Na rovině osobní se projevuje zvýšenou citovostí a silnějším prožíváním rolí osobních hodnot. Na společenské rovině se funkce Neptuna dá identifikovat s vytvořením iluze společného „my“. Nutnost neptunské změny je vyvolána osobní nespokojeností nebo sociální situací, která je vedená odpovídajícím idealistickým nadšením a cílem. Zážitek „my“, který zažíváme ve skupině, se kterou sdílíme nespokojenost či sociální situaci, umocňuje emoce. Jedinec není sám za sebe, ale zažívá pocit fungování za skupinu, které přísluší.

více na  www.transformotor.cz

Martina Lukášková o praxi Základního kurzu astrologie

Praktické hodiny jsou věnovány procvičování teoretické látky, což v praxi znamená, že se postupně snažím vést žáky k vlastní interpretaci. Vedeme diskusi, ukazuji, jak interpretovat, hledám u jednotlivých žáků jejich vlastní styl, který se snažím podpořit. Hodiny kombinuji s artefiletikou*, která pomáhá v rozvoji představivosti a naladění na práci se symbolickou rovinou astrologie.

Látku znovu probíráme, nabízím vlastní pohled a zkušenosti z praxe astrologa a pak na horoskopu jednotlivých účastníků přistupujeme k interpretace. Žáci jsou tak vybízeni, aby se osmělili a také sbírali i pohledy jiných lidí, což je přínosné pro vytříbení jejich vlastního stylu. Vycházím z toho, že skupinová práce je mnohdy podnětnější než samostudium. Nikoho do ničeho nenutím. Můj přístup se opírá o psychoterapeutický základ, ve kterém spíše nabízím možnosti a pohledy, než že bych něco direktně vedla. Zohledňuji etické zásady humanistického astrologa a vedu žáky k vlastní reflexi svých interpretací – žák, který nabídne horoskop poskytuje kolegům zpětnou vazbu o tom, jak vnímal jejich interpretaci, sebe z toho nevyjímám. Jednoduše řečeno, snažím se teoretickou část uvést do praxe s individuálním přístupem, aby tu byla určitá naděje, že je téma pochopeno a později i řádně zažito.

*Artefiletika je reflektivní, tvořivé a zážitkové pojetí vzdělávání a výchovy, které vychází z vizuální kultury nebo jiných expresivních kulturních projevů (dramatických, hudebních, tanečních).

Vizuální kulturou zde rozumíme výtvarné umění, vizuální stránky médií a estetické stránky hmotné kultury a přírody.

Cílem artefiletiky je obohacování kulturního kapitálu žáků, rozvíjení jejich sociálních kompetencí a prevence psycho-sociálních selhávání prostřednictvím uměleckých aktivit reflektovaných v žákovské skupině.

Paní Martina Lukášková je psychoterapeutka, absolventka pětiletého akreditovaného výcviku ve skupinové terapii INSTEP (Institut pro skupinovou terapii) absolventka akreditovaného kurzu Práce s krizí a tělem (PhDr. Yvonna Lucká a PhDr. Luboč Kobrle) a arteterapeutka (akreditovaný výcvik arteterapie u KT Beate Albrich) – autorka První astrologické výstavy . Zde najdete profil výstavy na Facebook a její web TRANSFORMOTOR Je spoluautorkou a správkyní Etických zásad humanistického a transpersonálního astrologa – astrosymbologa, vede Rašovickou pracovní skupinu humanistických astrologů.

Rev. L. Cassidy: Astrologie a katolický katechismus

Otec Laurence Cassidy je člen Tovaryšstva Ježíšova. Je profesorem a předsedou katedry filosofie na Saint Peter's College v New Jersey. Je autorem několika článku na téma slučitelnosti astrologického myšlení s křesťanskou vírou a zajímá se o implikace, které mají současná filosofie a metafyzika na astrologii a naopak. Read the rest of this entry »

Poznámky k tzv. věku Vodnáře

Pavel Turnovský

Jako astrolog, lépe řečeno humanistický a transpersonální astrolog – astrosymbolog musím upozornit na to, že teorie věků, (tzv. velký nebo platonský rok), založená na zpětném precesním pohybu jarní rovnodennosti hvězdnou oblohou je v západní, euroamerické astrologii poměrně nedávného data. Přestože precesi znal již Hipparchos (druhá polovina 2. století př.n.l.), euroameričtí astrologové ji začali připisovat zvláštní význam až na konci sedmdesátých let 19. století. První písemné zmínky v astrologické literatuře o precesní periodě 25 920 roků (platonský rok), tzn. o době, kterou bod jarní rovnodennosti – počátek tropického zvěrokruhu opřeného o rovnodennosti a slunovraty – potřebuje, aby prošel všemi souhvězdími a o jeho dělení na dvanáct platonských měsíců o délce trvání 2 160 roků, nacházíme teprve u anglického astrologa – teosofa A.J.Pearce v prvním dílu jeho The Textbook of Astrology, vydaném v Londýně roku 1879. Teorie nebo spíš hypotéza věků totiž vznikla na půdě Astrologické lóže Teosofické společnosti, odkud se během doby rozšířila do širokého povědomí, zejména během vzestupu hnutí zvaného New Age v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století, jehož příslušníci obraceli pozornost mimo jiné i k astrologické symbolice, osvětlované literaturou nejrůznější úrovně, od naprosto pokleslých článků bulvárního tisku po vrcholná filosofická díla filosofa, hudebního skladatele a astrologa  Dane Rudhyara.

Read the rest of this entry »

Dane Rudhyar Mystéria spánku a snů

Kdybych měl vybrat z astrologie to nejzákladnější učení, byl by to nepochybně princip polarity. Každý v astrologii používaný faktor má svůj polární protiklad. Každému zodiakálnímu znamení přísluší jako jeho polární protiklad znamení protilehlé. Zimní slunovrat vyvažuje letní slunovrat, jarní rovnodennost podzimní rovnodennost. Každá planeta tvoří pár s jinou (Slunce a Luna, Mars a Venuše, Jupiter a Saturn nebo Jupiter a Merkur). Každý úsek natálního horoskopu (tj. každý dům) nad horizontem má svůj doplněk v protilehlém úseku pod horizontem. Východní ascendent vyvažuje západní descendent atd. Read the rest of this entry »

O zatměních Slunce ještě jednou

Každé zatmění Slunce nebo Měsíce je příležitostí vyprášit kožich významu zatmění v astrologii. Je to pochopitelné: Great Gig in the Sky zasahuje všechny struktury astrologické praxe. Aby bylo možné lépe interpretovat zatmění je třeba si v nich udělat pořádek. Jak zatmění Slunce tak zatmění Měsíce se řadí do cyklů zvaných Saros, které byly znovuobjeveny astronomickou komunitou a díky výpočetní technice posledních let se v nich pořádný pořádek udělal. Výsledky nalezneme na stránkách NASA. V současnosti probíhají zatmění 39 saros cyklů. Read the rest of this entry »

Ukázka struktury saturnsko-uranského cyklu

Synodický vztah mezi bezpečákem Saturnem a buříčem Uranem je ukázkový pro studium dění na společensko-kulturní rovině. Cyklus sice začíná konjunkcí, ale o tom jaký projekt bude spuštěn za konjunkce, se rozhoduje už za poslední osminy předchozího cyklu.

Saturnsko-uranský cyklus, který začal v roce 1897 vyvrcholil opozicemi v letech 1918/20 a skončil další konjunkcí v roce 1942  lze ilustrovat například na vztahu mezi narůstajícím vypjatým nacionalismem Němců a Čechů. Tento cyklus se samozřejmě neomezuje pouze na toto jediné téma. V každém oboru lidského snažení by se vztah mezi konzervatismem a revolučností dal strukturovat podobně. Nezapomínejme, že nacionalismus bylo původně v první polovině 19. století pokrokové  hnutí, které teprve v poslední třetině 19. století získalo rysy šovinismu a xenofobie. Ahlavně mějme na paměti, že Saturn a Uran symbolizují funkce a principy v každém organismu, v každém z nás. Read the rest of this entry »

Na okraj zatmění Měsíce 31.12.2009

Nejen zatmění Slunce jsou tříděna do Sarosových cyklů, ale i zatmění Měsíce. To večerní silvestrovské, které dosahuje maxima ve 20:24 SEČ na pobřeží Indie přibližně nad Bombají, je 57. zatměním ze 72 tvořících  115. saroscyklus, který se počal mateřským polostínovým zatměním Měsíce 21.4. roku 1000 Juliánského kalendáře, které bylo i  úplňkem na ose 7°Štíra/Býka. Tento saroscyklus končí 13.6.2280 zatměním Měsíce a úplňkem na ose 24°Střelce/Blíženců.
Předchozí zatmění Měsíce tohoto saroscyklu jsou 21.12.1991, 10.12.1973 a zejména k němu důležitý Exeligmos (trojitý Saros) 29.11.1955.
Všimněte si vzdálenosti linie Dračí hlavy od úplňku, která je větší, než bývá v literatuře běžně uváděna. V současnosti maximální vzdálenost dračí linie od úplňku variuje 15.3° – 17,1°.

Exclipse of the Moon 21.4.1000
eclipse of the Moon 13.6.2280

Podrobnosti o významu Lunačního cyklu na POHYBLIVÉ SVÁTKY:

Roman Jakobson: Čas v systému znaků

Krystyna Pomorska: Všechno, co jste řekl o roli času a prostoru ve vztahu k fonologii a gramatice, navozuje ještě širší problematiku vztahu mezi časem a jazykovými znaky, a nadto ještě téma času a jeho vztahu ke znakům vůbec.

Roman Jakobson: Nejpodstatněji a i nejinspirativněji snad položil otázku vztahu jazyka a času vynikající americký myslitel Charles Sanders Peirce (1839-1914). Ve svém systému tří znakových typů Peirce na jedné straně charakterizoval index a ikonu, které jsou oba postaveny na faktickém spojení mezi označujícím a označovaným. Index poukazuje od označujícího k označovanému na základe faktické blízkosti (věcné souvislosti, soumeznosti) obou, zatímco ikona poukazuje od označujícího k označovanému na základě faktické podobnosti mezi oběma. Na druhé straně třetí typ znaku, symbol na rozdíl od prvních dvou typů je postaven nikoliv na faktickém, nýbrž na zavedeném, dohodnutém, konvenčním spojeni mezi označujícím a označovaným. V protikladu jak k indexu, tak k ikoně, symbol podle Peircova učení není vůbec předmět, ale pouze rámcový zákon (frame-law), který umožňuje nejrůznější faktické kontextuální použití, tak zvané repliky (occurrences). V souladu s Peircovým systémem pojmů a termínů jsou jazykové znaky v podstatě symboly, které v sobě obsahují zároveň i prvky indexu a ikony. Read the rest of this entry »

Rudhyar: Můj postoj k astrologii

Astrologie – a mám zde na mysli zejména astrologii nativní, která se zabývá horoskopy lidských bytostí – je uměním objevovat smysl života jednotlivce a všeho, co se se odehrává během jeho života, nahlíženého jako celek od zrození po smrt. Astrologie by měla být považována za určité poselství, které vesmír předává tomu jedinci, kterému se podařilo plně navázat k vesmíru vztah, tak jako jednotlivá buňka těla se vztahuje k celku těla. Nativní horoskop vám pak ukazuje, jak využít nejlépe potenciality (možnosti), které vám celý váš život skýtá. Nativní horoskop je vzorec, který definuje individualitu vašeho života. Všechno v něm je pro vás to pravé, pokud přistoupíte na jeho bytostný význam. Astrologie vás pak může vést při objevování tohoto významu, při dekódování symbolické řeči nebes – ale jen tehdy, když ji jaksepatří používáte. Astrologie totiž není prediktivní věda. Read the rest of this entry »

ŽIVLY A KARTY

Živly a karty

Živly a karty